Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla, aby laičtí přísedící v trestních procesech spolurozhodovali jen v případě nejzávažnějších, především násilných činů. Podle ní jde o kompromisní řešení mezi zachováním a zrušením tohoto prvku. Ministerstvo nadále počítá s účastí přísedících v pracovněprávních sporech. Návrh je součástí novely zákona o soudech a soudcích, kterou ministerstvo předložilo vládě. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Přísedícím se podle zákona může stát plně svéprávný a bezúhonný člověk starší 30 let. Do této čestné funkce jej volí zastupitelstvo obce či kraje, a to na čtyři roky, přičemž je možné i opakované zvolení. V současné době přísedící působí v soudních senátech při rozhodování pracovněprávních sporů a v závažnějších trestních řízeních, kde nerozhoduje samosoudce. Náleží jim paušální částka za každý den jednání, náhrada mzdy a také hotových výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce.
"Zastávám názor, že by tento laický prvek měl být zachován. V původním záměru se totiž objevily teze, že by tento institut měl být zrušen. Nakonec jsme se ale domluvili na kompromisu, přísedící zůstanou zachováni u těžkých zločinů a pracovněprávních sporů," vzkázala Benešová.
Podle důvodové zprávy by tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících nadále působily jen u kauz úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice trestní sazby nejméně deset let - ovšem s výjimkou trestných činů majetkových a hospodářských, kde by nově rozhodoval pouze samotný soudce.
Ministerstvo argumentuje mimo jiné tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání.
Podle dostupných statistik působilo u českých soudů k loňskému červnu 5415 laických přísedících, z toho 959 u soudů krajských.
