Počet lidí na ulici i těch, kteří si nemohou dovolit standardní bydlení, roste. Příčinou je nejen chybějící ucelený systém sociálního bydlení, ale třeba i deregulace nájemného. Vláda teď hledá cestu, jak situaci zlepšit a v řadě případů bezdomovectví předejít. V příštích letech tak stát například chce zřídit nejen chráněné bydlení pro bezdomovce, ale speciální ordinace. Vzniknout by měly i sociální podniky, kde by bezdomovci mohli pracovat.
Počet lidí bez domova se odhaduje dokonce až na 100 tisíc. Resort práce teď přichází s koncepcí, která by měla situaci bezdomovců a lidí s nevyhovujícím bydlení zlepšit. V ohrožení jsou podle materiálu, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici hlavně zadlužení, odchovanci dětských domovů, propuštění vězni, ale i senioři.
"V důsledku ekonomického vývoje a deregulace nájemného v posledních letech roste počet jednotlivců a rodin, které si nemohou dovolit standardní bydlení," uvádí materiál ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se koncepcí řešení problematiky bezdomovectví zabývá. Dokumentem se bude ve středu zabývat Rusnokův kabinet.
Nejvíce ohroženi jsou podle něj také mladé rodiny, které bydlí u rodičů, osamělí senioři nebo lidé žijící v nevyhovujících bytech. "Zároveň je v posledních letech ztrátou bydlení ohroženo větší množství lidí ze sociálních skupin, které dříve hrozbou sociálního vyloučení dotčeny nebyly," upozorňuje zpráva.
Rizikoví nájemníci
Potíže s hledáním bydlení, kterým tak hrozí sociální bydlení, ale musejí vedle bezdomovců čelit i domácnosti s nízkým příjmem, osaměle žijící jedinci, a to hlavně staří lidé i osoby se zdravotním postižením. "Existují také skupiny, které jsou z běžného trhu s byty vyloučeny, protože jsou pronajímateli vnímány jako riziko. Jde například o bezdomovce, osoby žijící v azylových domech a krizových formách bydlení, domácnosti žijící ve vyloučených lokalitách, vícedětné domácnosti, ale také příslušníky menšin a migranty," popisuje koncepce stávající situaci. Na potřeby těchto skupin totiž trh s bydlením v Česku nedokáže reagovat.
Jedním z důvodů je i nedostatek obecních a sociálních bytů. Ty jsou totiž často jedinou dostupnou možností bydlení pro zmíněné ohrožené skupiny lidí s nízkými příjmy. Takřka tři čtvrtiny obecních bytů bylo v roce 2009 rozprodáno do osobního vlastnictví, počet domácností žijících v obecním bydlení se tak rapidně snížil. Podle zprávy je i to jedním z důvodů rostoucího počtu lidí žijících nevhodně nebo na ulici.
Zvyšuje se i počet lidí, kteří nachází svůj domov na ubytovnách. Kolik jich doopravdy je, statistiky sice neznají, ovšem podle vyplácených doplatků na bydlení vyplývá, že jej loni pobíralo dvanáct tisíc příjemců z ubytoven. Jejich počet se tak meziročně zdvojnásobil. A to se navíc nepočítají ti, kteří o dávku nežádají.
Problém jménem dluhy
Jednou z největších překážek na cestě k normálnímu bydlení jsou podle koncepce pro bezdomovce dluhy. "Mnozí bezdomovci mají exekuci na příjem, která je jednak demotivuje při hledání práce a zároveň je brzdí v dalším postupu na žebříčku bydlení," vysvětluje materiál.
Lidé, kteří svůj domov nacházejí na ulici už dlouhou dobu, navíc trpí sociálními a komunikačními bariérami. Často tak úplně rezignují na konfrontaci s úřadem, o možnosti dávky hmotné nouze někteří ani nevědí, vyplynulo z jednání expertní skupiny pro řešení problematiky bezdomovectví.
Problém představuje i takzvané sociální bydlení. "V České republice dosud chybí centrální vymezení pojmu sociálního bydlení, stejně jako výraznější státní podpora zaměřená na tento segment bydlení," popisuje koncepce ministerstva práce a sociálních věcí aktuální stav. O existenci sociálního bydlení si obce rozhodují samy. "V důsledku toho existuje sociální bydlení jen v malém množství obcí, prakticky nikde není jeho kapacita dostatečná," upozorňuje zpráva. Regulace sociálního bydlení ze strany státu totiž podle dokumentu chybí, nejsou ani dostatečně vymezeny povinnosti ze strany obcí se o bydlení postarat.
Konec předraženým ubytovnám
Důležité je podle koncepce především zajistit lidem ohroženým životem na ulici včasné bydlení poté, co se ocitnou na ulici. Vzniknout proto má v roce 2015 model tréninkového bydlení, který má ukázat, jak dlouho jsou lidé, kteří přišli o domov, schopni bydlení udržet. Ministerstvo chce také zajistit, aby nedocházelo k zneužívání dávek na bydlení ze strany majitelů ubytoven, kteří tak často vybírají předražené nájemné.
Inspiraci hledala skupina expertů například ve Vídni, kde funguje aktivní vyhledávání osob s hrozbou ztráty bydlení kvůli exekuci. "Soud tam ze zákona nesmí zahájit exekuční řízení bez toho, aby nejprve informoval sociální úřad a vyžádal si informaci o způsobu řešení situace. Dosavadní data ukazují, že až 75 procent lidí takto bylo možné udržet v bydlení," vysvětlují autoři koncepce. Ukazují také na pozitivní příklad činnosti Armády spásy v Ostravě, mobilní terénní služby Naděje v Praze, ale i lékařských ordinací, které jsou zatím pro bezdomovce dostupné v hlavním městě a Olomouci.
Lékařská péče
O zajištění zdravotní péče pro bezdomovce chce nyní stát jednat s pojišťovnami. Modelem mají být právě již fungující pražská a olomoucká zařízení. Zajistit mají hlavně dostupnost základní zdravotní péče pro lidi bez domova, zlepšení jejich zdravotního stavu, ale i ochránit ostatní před riziky infekčních chorob, kterými bezdomovci často trpí. Zdravotní péči ale většinou sami nevyhledávají. Ta navíc není v systému českého zdravotnictví pro bezdomovce zatím nijak koncepčně řešena, upozorňuje dokument.
Peníze na projekty a opatření, které plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s resortem pro místní rozvoj, by měly plynout z fondů Evropské unie. S jejich realizací počítá do roku 2020.
