Povinné kvóty pro přijímání migrantů nejsou podle českého tisku řešením uprchlické krize. Vyplývá to z komentářů tuzemských deníků. Ministři vnitra států Evropské unie v úterý jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
"Utečenci by měli mít právo si vybrat, kde chtějí v Evropě žít," napsal v komentáři šéfredaktor Mf Dnes Jaroslav Plesl. "Že většina z nich volí země pověstné svou finančně hebkou náručí? To už je zas věcí těchto zemí. A bude to právě tento faktor, který může vést nejen k rozkladu Evropské unie, ale i těchto velkorysých států," míní.
"Problém kvót není v jejich existenci ani v povinném charakteru - i solidarita se řídí pravidly. Problém je v tom, že evropské špičky je považují za řešení, aniž by řešily vnější hranici Schengenu," napsal komentátor Lidových novin Zbyněk Petráček. Pokud podle něj zůstane vnější hranice otevřená, jsou kvóty jen "hrátky s hausnumery".
Nyní je podle šéfredaktora Mladé fronty Dnes už třeba řešit konkrétní dopady velkého počtu přicházejících uprchlíků, jako nedostatek ubytování nebo nejasný systém vzdělávání a pracovního začlenění migrantů. "Klíčovým faktorem integrace je sociální práce s uprchlíky a jejich vzdělávání včetně rychlého začlenění dětí do školského systému a rodičů do pracovního procesu. Ani v tomto případě není jasné, kdo a jak se zhostí těchto úkolů v objemech, které nás brzy čekají," uvedl.
Je úplně jedno, jestli bude kvóta pro Česko tři, čtyři, pět nebo deset tisíc uprchlíků, míní Petr Honzejk z Hospodářských novin. Podle něj je to šance uvědomit si, že Česká republika je sebevědomou zemí, která dokáže bez problémů absorbovat "pár promile kulturní jinakosti".
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
"Jsme šťastnou zemí ležící shodou okolností ve šťastné části světa a můžeme, či spíše měli bychom projevit velkorysost. Podobnou jako vůči nám samým projevila Evropa po roce 1989," napsal. Kvóty podle něj můžeme chápat i jako smysluplnou reakci na volání byznysu, trpícího nedostatkem pracovní síly. "Do Česka přichází racionalita, kterou jsme si sami zakazovali. Doufejme, že ji naše vláda nakonec neodmítne," uvedl Honzejk.
Alexander Mitrofanov z deníku Právo si všímá, že vládní koalice zvolila po schválení kvót klidnější postup než slovenský premiér. Ten ihned prohlásil, že dokud bude premiérem, kvóty na Slovensku platit nebudou. "Česká koalice se chová střízlivěji. Teď prohrála, ale házet po Bruselu talíři se nejspíše nechystá. Stačí, že si to rozlila s Německem. Opozice jí nepomůže, protože už pracuje na bodech pro sebe hnojených odporem k unii, která nás přehlasovala," poznamenal.