Až dvouleté vězení pro radikální fanoušky za vstup na hrací plochu nebo za zakrývání obličeje v trestním zákoně nebude. Sněmovna odmítla rozšířit takto výčet jednání, na která by se vztahoval trestný čin výtržnictví. Pro návrh poslance ČSSD Josefa Tancoše hlasovalo pouze 46 ze 155 přítomných poslanců. Zákonodárci naopak posvětili výhodnější podmínky pro chráněné svědky se změněnou identitou.
Proti rozšíření postihu pro fotbalové výtržníky se postavil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), podle něhož je možné vstup na hřiště nebo zakrývání obličeje trestat podle okolností už nyní. Bez seriózní analýzy postupu policie a justice v této věci není možné rozšíření podpořit, uvedl ministr. "Není žádným problémem, aby v praxi orgány činné v trestním řízení a následně soudy i tato jednání vztáhla pod trestný čin výtržnictví, pokud budou naplňovat principy hrubé neslušnosti anebo obecně výtržnosti," dodal Pospíšil.
O uzákonění trestného činu vstupu na hrací plochu dlouhodobě usiluje Českomoravský fotbalový svaz. Za nedostatečnou považují fotbaloví funkcionáři dosavadní právní úpravu, podle níž může být potrestán ten, kdo "hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání", dvěma roky vězení, případně až třemi lety v případě opakovaného provinění.
Loni navíc trestní zákon zavedl trest pro fotbalové chuligány v podobě zákazu vstupu na sportovní akce až na deset let. Volání po zpřísnění zákona se objevilo naposledy po květnovém fotbalovém zápase mezi Mladou Boleslaví a Olomoucí. Tehdy vtrhli fanoušci na hrací plochu a pustili se do šarvátek. Násilnostem nezabránily ani posílení pořadatelské služby a spolupráce s policií.
Svědci si budou moci nechat novou identitu
Sněmovnou naopak prošla novela zaručující chráněným svědkům, že si budou moci ponechat novou identitu i potom, co u nich skončí ochranný režim. Předloha upravuje rovněž vyplácení důchodů lidem s více identitami a také žaloby proti rozhodnutí o ukončení ochranného režimu.
Trvale změněnou identitu by měli mít podle novely zejména lidé, kteří zruší souhlas s poskytováním ochrany, a přitom jim dál hrozí nebezpečí. Má jít i o případy, kdy člověk pod krycí identitou uzavřel manželství nebo zplodil děti. Novela rovněž upravuje používání krycích dokladů.
Pro posouzení případů, kdy chráněnému člověku vznikne nárok na důchod, je nutné zajistit spojení identit tak, aby bylo možné správně rozhodnout o splnění podmínek pro přiznání některého z důchodů.
Vzhledem k tomu, že jde navíc o práci s utajovanými informacemi, mělo by se tím zabývat specializované oddělení sociálního zabezpečení na ministerstvu vnitra. U lidí, kteří kvůli vysoké bezpečnostní hrozbě nemohou pracovat, by se také tato doba měla započítat pro vznik nároku na důchod a výši jeho výměry.
