Dvě třetiny lidovců chtějí volit Klause

Poslední zprávy z KDU-ČSL mohly Václava Klause potěšit. Na jeho stranu se veřejně přiklání víc lidoveckých politiků než k jeho soupeři Janu Švejnarovi. Své ovoce tak - podle komunistů - nese změna prezidentova postoje k církevním restitucím. Sociální demokraté vidí za rozhodnutím lidovců obavy o rozpad vlády.

Zatímco ještě minulý týden sami lidovečtí politici říkali, že počet příznivců Klause a Švejnara je v jejich straně zhruba vyrovnaný, po pondělním jednání celostátního výboru KDU-ČSL se jejich odhady mění. Výbor v pondělí doporučil svým poslancům a senátorům, aby v prezidentské volbě podpořili právě Václava Klause. Lidovecký místopředseda Kasal odhaduje, že pro současnou hlavu státu by tak mohly hlasovat až dvě třetiny jeho spolustraníků. To by znamenalo, že šance Václava Klause na zvolení jsou velmi vysoké - ODS má v parlamentu 122 zákonodárců a jejímu kandidátovi tak ve třetím kole chybí pro zvolení 19 hlasů. 

ČTĚTE TAKÉ: Švejnar bude dál usilovat o hlasy lidovců

Mezi těmi, kdo budou 8. února Klause volit, bude nejspíš i ministr Cyril Svoboda, který se ovšem přímé odpovědi vyhnul: „Usnesení strany by mělo být velkým apelem pro každého člena strany a mělo by se respektovat.“ Doporučení celostátního výboru k prezidentské volbě poslechne i Milan Šimonovský: „Myslím si, že je to vodítko i pro ostatní, kteří zvažovali klady a rizika těch kandidátů.“ Pro současného prezidenta je rozhodnutý i Libor Ambrozek nebo Ladislav Šustr. Naopak pro Jana Švejnara je dál šéfka lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová a přiklání se k němu i poslanci Ludvík Hovorka a Tomáš Kvapil.

Z celkem 13 lidoveckých poslanců se jich pro Václava Klause otevřeně vyslovilo šest, tři deklarují svůj hlas Janu Švejnarovi. Sedm zákonodárců odpovědělo, že se ještě nerozmysleli anebo odmítají své rozhodnutí zveřejnit. „Pokud bude volba veřejná, nemám se zveřejněním svého postoje problém. Pokud ale bude tajná, nechám si ho pro sebe,“ řekl např. Jiří Carbol. Delší čas na rozmyšlenou chce Pavel Severa: „Dělám si porovnání kladů a záporů kandidátů a samozřejmě i doporučení našeho stranického orgánu má svou váhu. V tuto chvíli si ale ještě nechám čas, nemám ještě jasno,“ odráží Severa otázky.  

A podobné jako u poslanců je to i mezi lidoveckými senátory. Někteří, jako např. Petr Pithart a Josef Vaculík, otevřeně podporují Jana Švejnara. Nestraník Karel Barták, který je členem senátorského klubu KDU-ČSL, se kloní na stranu Václava Klause. A mezi těmi, kteří své rozhodnutí tají, je i lidovecký šéf Jiří Čunek nebo senátorka Ludmila Müllerová.Středeční MF Dnes uvádí, že Klaus mohl dostat hlasy od až 8 poslanců a 5 senátorů.  

Pavel Kováčik, šéf poslanců KSČM, je přesvědčený, že za rozhodnutím lidovců doporučit svým zákonodárcům volbu současného prezidenta, je především vyjádření Václava Klause k majetkovému vyrovnání státu s církvemi: „Zejména tyto věci by tam mohly hrát roli. Nevěřím že jde v tuto chvíli tak moc o pana Čunka a jeho případný návrat do vlády.“

Klaus po jednání s lidoveckými senátory minulý týden uvedl, že co se týče vyrovnání s církvemi, nebude vetovat řešení, na kterém se politická scéna shodne. A navíc by byl ochotný ratifikovat česko-vatikánskou smlouvu, přestože v minulosti by tuto smlouvu – v podobě, v jaké ji už předtím parlament projednával – nepodepsal.

Další vysvětlení pro postoj lidovců nabízí jeden z vlivných sociálních demokratů: velké obavy z toho, že v případě nezvolení Václava Klause padne Topolánkova vláda. A KDU-ČSL se nechce vystavit riziku, že by se v případných předčasných volbách snížil počet jejích mandátů.

Foto: archiv TÝDNE