Vlivný americký deník The New York Times si všímá punkové image, kterou český prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg zvolil k přilákání mladých voličů. Člen kdysi jednoho z nejbohatších aristokratických rodů v Evropě a ministr zahraničí se podle listu stal překvapivě silným účastníkem souboje o to, kdo vystřídá současného prezidenta Václava Klause, "jenž přirovnal Evropskou unii k někdejšímu sovětskému bloku".
Anketa:
Koho budete volit v dalším kole prezidentských voleb?
The New York Times popisují americkým čtenářům, jak pětasedmdesátiletý kníže Schwarzenberg s namalovaným "čírem" shlíží na voliče z plakátů stylizovaných podle obalu desky kapely Sex Pistols. "Zobrazení Karla jako punkera mělo být ironické, ale zároveň i přiléhavé, protože Karel byl vždy rebel, tvrdohlavý a odhodlaný, nezničitelný buldozer," řekl deníku umělec David Černý, který tuto image vytvořil a který se podílí na Schwarzenbergově kampani.
První přímá prezidentská volba v Česku podle The New York Times signalizuje konec éry dvou Václavů - Havla a Klause -, kteří dominovali české politice v posledním dvacetiletí. Česko zároveň trápí nezaměstnanost ve výši 9,4 procenta, slabý růst hospodářství a série korupčních skandálů.
Schwarzenberg, který soupeří s Milošem Zemanem, se podle deníku The New York Times na tomto pozadí ukázal být smířlivým kandidátem s nečekaně širokou přitažlivostí. Přesto se však musí vyrovnat s několika překážkami včetně rakouského exilu během komunistické éry, kvůli nimž ho někteří kritici včetně Klause odmítají jako cizince.
"Sám mluví poněkud archaickou češtinou svého dětství a čelí kritice kvůli nesrozumitelnosti a spaní během debat. (Podle svých spolupracovníků zavírá oči, když na něj svítí silná světla.) Tento druh zastřenosti se v očích jeho kritiků, kteří jej líčí jako politického oportunistu střídajícího strany v touze po moci, vztahuje i na jeho politickou kariéru," napsal americký deník.
Schwarzenbergův život podle The New York Times hluboce ovlivnila událost, kterou popsal jako nedobrovolný odchod z Československa v roce 1948, kdy jeho rodina uprchla ze země po nástupu komunistů k moci. Schwarzenberg však nikdy neztratil silný smysl pro občanskou službu zemi, v níž se narodil, píše americký list, když mimo jiné připomíná pomoc současného prezidentského kandidáta československým disidentům.
