Do druhého kola prezidentských voleb postoupili téměř se shodným počtem hlasů Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. A své pověsti zdatných řečníků nezůstali nic dlužni. Ještě předtím, než byly vyhlášené úplné výsledky, mezi nimi začala padat první ostrá slova.
Kampaň ve druhém kole prezidentské volby se tak rozjela jen několik hodin poté, co se zavřely volební místnosti po kole úvodním. A to razantně. Jako první zaútočil místopředseda vlády a kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg, když označil Miloše Zemana za muže minulosti. "Reprezentuje minulost, naši minulost posledních deseti patnácti let," řekl.
Miloš Zeman na to jenom o pár chvil později kontroloval tím, že Schwarzenberg je naopak mužem současnosti, který se v Nečasově vládě podílí na zvyšování daní a jejich dopadech na chudší obyvatele. "Prezidentský souboj bude soubojem mezi kandidátem levice a kandidátem pravice," burcoval své budoucí voliče Zeman s tím, že ve druhém kole začíná všechno od nuly a hlasy z prvního kola se nepřenášejí.
Podle expertů se tak dá očekávat, že by kampaň mohla výrazně přitvrdit. "Bude velmi tvrdá, osobní, negativistická," míní politolog Jan Bureš. A to podle něj ukázaly už první povolební tiskové konference. "To, že Schwarzenberg řekl, že Zeman je muž minulosti, je přesně cílené na mladé lidi, kteří považují Zemana za moderního," říká. Kdežto to, že Zeman označil Schwarzenberga za muže přítomnosti, je jednoznačná snaha propojit ho se současnou vládou.
Kampaň tak bude cílená především na voliče kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli. To byly například Táňa Fischerová, Jana Bobošíková, Přemysl Sobotka či Jan Fischer. Někteří z nich již přitom řekli, koho budou podporovat. Například senátor ODS Přemysl Sobotka či Jan Fischer za svého favorita označili Karla Schwarzenberga, Táňa Fischerová se v rozhovoru pro Českou televizi vyjádřila v tom smyslu, že je ráda, že tentýž kandidát postoupil do druhého kola. Vedení ČSSD, za kterou kandidoval Jiří Dienstbier, nepřímo podpořilo Miloše Zemana s tím, že nejde o kandidáta spojeného s touto vládou. Objev voleb, známý výtvarník a hudebník Vladimír Franz, se sice vyjádřil, že nikoho nepodpoří, jeho podporovateli jsou však často mladí lidé, u nichž má výhodu Schwarzenberg.
Věc však zdaleka nebude tak jednoduchá, jak se zdá. Voliči totiž nemusí své kandidáty poslechnout. Samotný sociálnědemokratický kandidát Jiří Dienstbier totiž nikoho ve druhém kole nepodpoří "Nebudu doporučovat volbu menšího zla," konstatoval Dienstbier. Podle politologa Petra Jüptnera se tak dá očekávat, že část jeho voličů dá určitě hlas Schwarzenbergovi. "Může se stát, že někteří voliči sociální demokracie nebo spíše Jiřího Dienstbiera, kteří jsou například proti korupci, ho nakonec budou se skřípěním zubů volit," domnívá se Jüptner.
Podle politologa Jana Bureše má ale ve druhém kole větší šanci získat "propadlé" hlasy Miloš Zeman. "Přidá se k němu většina voličů komunistické strany a většina voličů ČSSD," říká. To, že Schwarzenberga podpořilo více kandidátů, o ničem nevypovídá. Jedná se o kandidáty, kteří mají menší sílu a dostali méně hlasů, dodává Bureš. Podle jiných názorů má naopak větší šanci Schwarzenberg.
Samotné volby přitom přinesly několik překvapení. Asi tím největším bylo, že do druhého kola postoupil Schwarzenberg, a nikoliv Jan Fischer. Toho totiž dlouhou dobu průzkumy veřejného mínění favorizovaly. Varovný byl i výsledek prezidentské volby pro ODS. Její kandidát Přemysl Sobotka dostal pouhých 2,45 procenta hlasů. Měl tak druhý nejhorší výsledek ze všech prezidentských kandidátů. Hůře na tom byla pouze Jana Bobošíková.
ODS se domnívá, že svou roli sehrála média, konkrétně to, že pro ně byli přitažlivější jiní kandidáti. Ale důvodů mohlo být více. Například to, že kandidoval Jan Fischer, na jehož výběru do premiérské role se v roce 2009 sama ODS podílela, a že svou podporu Sobotkovi nepřislíbil ani prezident Václav Klaus. "A ten zbytek voličů usoudil, že nemá smysl volit kandidáta, který dostane maximálně pět procent, a přiklonili se pravděpodobně na stranu Schwarzenberga," říká Petr Jüptner.
