Církevní restituce
Boromejky neuspěly u Nejvyššího soudu ve sporu o pozemky

V církevních restitucích nelze vydávat pozemky, které by stát poté musel nejspíš znovu vyvlastnit kvůli stavbě ve veřejném zájmu. Nejvyšší soud zamítl dovolání Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského ve sporu o tři parcely v Oboře, místní části Chomutic na Jičínsku. Pozemky jsou v koridorou plánované dálnice D35.

Spor se pro boromejky zprvu vyvíjel dobře. Krajský soud v Hradci Králové v roce 2015 rozhodl o vydání pozemků. "Restituční předpisy mají napravovat křivdy, které se staly v minulosti," řekl tehdy soudce Jan Fifka. Advokát boromejek tenkrát uvedl, že kongregace je připravena zřídit kvůli silnici věcné břemeno a v budoucnu nehodlá stavbě bránit.

Vrchní soud v Praze ovšem loni v září rozhodnutí změnil s vysvětlením, že sporné parcely vydat nelze, a vrátil kauzu ke krajskému soudu. Následovalo dovolání boromejek, které Nejvyšší soud zamítl už v dubnu, teprve nyní zpřístupnil písemné odůvodnění.

"Pro překážku, která spočívá v realizaci veřejného zájmu, nelze restituci v naturální formě uskutečnit," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. S odkazem na zjednodušení procesu majetkového vypořádání s církevmi nemá stát vydávat takové pozemky, které by v následném vyvlastňovacím řízení novým vlastníkům opět odňal.

V konkrétním případě pozemků na Jičínsku by podle Nejvyššího soudu zřízení věcného břemene pro výstavbu nepostačovalo. Po stavbě dálnice by kongregace s parcelami nemohla nijak nakládat, vzniklo by takzvané holé vlastnictví, které ani podle postoje Ústavního soudu není cílem restitucí.

Dálnice D35 má v budoucnu vést spojovat Libercec, Jičín a Hradec Králové, dále pak povede kolem Vysokého Mýta a Svitav na Moravu.