Prezident s premiérem si spolu pěkně poklábosili nad novoročním obědem. Tak vřelé vztahy dvou nejvyšších výkonných funkcionářů polistopadová éra nepamatuje. Potřebuje dnes víc Klaus Nečase, anebo Nečas Klause?
Novoroční prezidentsko-premiérské obědy u nás nikdy nebývaly příležitostí k otevřeným přestřelkám. I v sestavách Havel-Klaus, Havel-Zeman, Klaus-Paroubek či Klaus-Topolánek se nesly v duchu pracně předstírané sváteční svornosti, maximálně snad v duchu jemných ironických špílců na adresu protivníka.
Dnes lze přátelské atmosféře nad lánským jelínkem se špenátem a zvěřinovou paštikou snad vůbec poprvé opravdu věřit. Václav Klaus a Petr Nečas v tuto chvíli stojí na stejné straně názorové i mocenské barikády - a asi to není jen proto, že je Nečas Klausovým ideovým žákem.
Za rok a půl Nečasovy vlády se mezi bývalým a současným předsedou ODS vyvinul vztah velmi racionálně podložený, kdy jeden potřebuje druhého. Či možná, přesněji řečeno, vztah racionálně podložený nejistotou, kdo z nich bude toho druhého potřebovat víc.
Klausovi dva koně
Od Nečasova nástupu do Strakovy akademie tomu tak přitom nebylo vždy. Klaus sice v polovině roku 2010 Nečasův příchod spokojeně kvitoval, ovšem třeba během loňské jarní koaliční krize kolem Věcí veřejných s premiérem opakovaně zametl dosti nedůstojným způsobem. A i když předevčírem v novoročním projevu zřetelně podpořil reformní kurs jeho vlády, jen nedlouho předtím si do kabinetu rýpl slovy, že je slabší a méně výkonný, než to vypadalo po volbách.
Dlouho také nebylo úplně jasné, za který konec provazu prezident tahá v bezmála denních přestřelkách mezi Nečasem a jeho hlavním vládním rivalem, ministrem financí Miroslavem Kalouskem, s nímž Klause po léta pojily přátelské vztahy. I tato hádanka se vyřešila a vztahy mezi Klausem a Kalouskem zřetelně ochladly.
Prezident má dnes ve vládě dva svoje koně. K ODS ho váže pupeční šňůra zakladatele, osoba premiéra i stále nezanedbatelné pole Klausových obdivovatelů v této partaji. A zvláštně spřízněný a hůře dešifrovatelný vztah našel k Věcem veřejným, zejména díky jejich funkcionářům Vítu Bártovi a Josefu Dobešovi.
Komu prezident naopak zřetelně nefandí, je TOP 09. Může za tím být osoba Karla Schwarzenberga v čele a jeho možná kandidatura na hlavu státu. Ale možná velký hráč Klaus hledí za dva rohy a v topce vidí hlavního ideového konkurenta pro své příští plány.
Kdo koho víc potřebuje?
S nimi ostatně asi souvisí i Klausův zlepšující se vztah s Nečasem. Klaus nepochybně cítí, že Nečas v ODS i ve své vládě posiluje. V situaci, kdy neznáme další Klausovy plány po jeho odchodu napřesrok z Hradu, je těžké hodnotit, zda je Nečasovým politickým "dospíváním" úplně nadšen. Ale v každém případě ho respektuje a Nečas u něj stoupá v ceně, protože silné lídry Klaus vždycky oceňoval. Nehledě na to, že si premiér udělal u prezidenta oko tím, jak v ODS rozprášil křídlo stoupenců svého předchůdce Mirka Topolánka.
Kdo koho bude ve výhledu roku či dvou potřebovat víc? Nečas Klause potřebuje pro hladký průchod svých reforem. Navíc v ODS sice posiluje, ale spíše jako autoritářský solitér, takže prezident v zádech by mu přišel vhod. Zejména pokud jeho pozici rozhoupá výsledek podzimních krajských voleb.
O Klausových motivacích se lze jen dohadovat. Buď bude hledat nějaké uplatnění v ODS, a pak by mu souhra s Nečasem mohla pomoci, třeba k instalaci do role zachránce poražené pravice. Anebo se prezident ve výslužbě vydá vlastní cestou a v čele menší národně a euroskepticky vyhraněné partaje se pokusí postavit napravo od ODS - a i pak by byl možný třeba přímo volební tandem těchto dvou stran. A není asi třeba dodávat, kterou z dnešních vládních stran by se tento tandem pokusil vymazat z politické mapy.
