Pouze provokaci a touhu odlišit se vidí za knihou prezidenta Václava Klause o globálním oteplování ministr životního prostředí a šéf Strany zelených Martin Bursík.
"Jeho cílem je co nejprovokativněji na sebe upozornit, odlišit se v tomto postoji z ideologických důvodů od dvou tisíc klimatologů mezivládního panelu a drtivé většiny politiků, kteří se stavějí k ochraně klimatu odpovědně," řekl vicepremiér.
Ve středu vydanou publikaci Modrá, nikoli zelená planeta Bursík ještě nečetl, ale pořídil si ji. "Myslím si, že prezident v ní nevybočuje z toho, co se s ohledem na jeho předešlá vystoupení dalo čekat," řekl ministr.
Klaus v knize shrnul názory polemizující s některými scénáři dalšího vývoje planety s ohledem na globální oteplování. Tvrdí, že některým klimatologům a politikům nejde ani tak o budoucnost jako o finanční a mocenský zisk, když straší katastrofickými vizemi. Mluví také o environmentalistech jako o "novém náboženství", o hysterii kolem tohoto tématu a snaze oklestit kvůli nedoloženým hrozbám svobodu.
Prezidentova pozice je podle Bursíka sice zajímavou pózou, ale ve skutečnosti je mimořádně nezodpovědná. Úplně totiž podle něj pomíjí fakt, že odklad opatření proti klimatickým změnám zvyšuje náklady na vyrovnání se s nimi. Mohou dokonce nastat nevratné změny. "Každým dnem, kterým lidstvo zachovává dnešní životní způsob a způsob využívání energií, se stáváme chudší a chudší. To by ekonom Klaus měl pochopit, protože náklady porostou," konstatoval Bursík s odvoláním na zprávu britského vládního ekonoma Nicholase Sterna.
Právě Sternovy výpočty Klaus zpochybňuje. Škody vyvolané očekávaným oteplením podle něj zpráva publikovaná loni na podzim nadhodnocuje. Analýza vyvolala velký rozruch mezi ekonomy kvůli odhadu škod, Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ji nicméně vzal v potaz. Sternova zpráva se stala také východiskem politiků při jednáních členských zemí EU o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů, nahrazení fosilních paliv biopalivy a snižování energetické náročnosti evropských politik.
Foto: Robert Zlatohlávek
