Kontroverzní opatření
Bydlíš ve špatné ulici? Nedostaneš dávky!

Jen co Ústavní soud zatrhl vyhlášky, které zakazovaly Romům sedět na schodech, přicházejí některá města s dalším kontroverzním opatřením. Tentokrát chtějí omezit výplatu dávek na bydlení ve vybraných lokalitách. Jejich postup je zřejmě opět protiústavní.

Jako první se k tomu odhodlali radní severočeského Jirkova. Výplatu dávek na bydlení stopli na dvou vybraných místech. Peníze od státu nedostanou lidé bydlící v Krušnohorské ulici a ve čtvrti Nové Ervěnice. Jenže ti, kteří žijí jen o ulici vedle, už si o dávky zažádat mohou. A právě tento princip mají kritici za protiústavní. Podle ombudsmanky Anny Šabatové nelze někomu odebrat dávky jen proto, že bydlí ve špatné ulici. "Problém veřejného pořádku se řeší zásahem do ústavně zaručeného práva na pomoc v hmotné nouzi," říká její mluvčí Iva Hrazdílková.

Jen pro nováčky

Jirkovští zastupitelé se hájí, že o dávky nepřijdou lidé, kteří už na místě bydlí, ale pouze ti, již se nově přistěhují. S tím nesouhlasí Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování, která působí při Úřadu vlády. Podle něho vyhláška může postihnout i lidi, kteří v lokalitě žijí dlouhá desetiletí. "Stačí, aby se po vyhlášení takového opatření přestěhovali o jeden byt vedle nebo změnili nájemní či podnájemní smlouvu," konstatuje Jiránek.

Souhlasí navíc se Šabatovou v tom, že mezi lidmi vznikne nerovnost jenom kvůli tomu, kde bydlí. "Je pravděpodobné, že se tímto ustanovením bude zabývat Ústavní soud," říká.
Jirkovské radnici její postup umožnila novela zákona o hmotné nouzi, kterou poslanci schválili letos. Jirkovští vyhláškou chtějí vyřešit situaci, kdy spekulanti v jejich městě skupují byty, stěhují do nich chudé lidi z celé republiky a vydělávají na dávkách.

Obě vybrané lokality patří i na jirkovské poměry k problémovým. Policisté tam míří každou chvíli, podobně také sociálka. Žije v nich téměř polovina jirkovských rodin, které jsou pod dohledem sociálních pracovníků. Tamní starousedlíci se ovšem kvůli spekulantům ocitli v ghettech, kde to bývá občas i nebezpečné. "Chceme využít každou možnost, kterou nám zákony dávají, abychom situaci v těchto lokalitách změnili k lepšímu," říká místostarostka Dana Jurštaková.

Postup kšeftařů s byty a dávkami prý navíc působí problémy i bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek (SVJ). Majitelé bytů, kterých se vyhláška týká, totiž často neplatí za společné osvětlení, odvoz odpadků nebo opravy domů. Družstvům a SVJ tak vznikají dluhy a mnoho z nich míří ke krachu. "Je to časovaná bomba," okomentovala to pro časopis TÝDEN už v únoru 2015 Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Vzniknou nová ghetta

Jirkov není jediné město, které podobnou vyhlášku chystá. Podle lokálních médií ji zvažuje například severočeský Děčín či Chomutov, kde nedávno jeden z obyvatel sídliště zastřelil kvůli hluku na ulici Roma.

Agentura pro sociální začleňování takových měst eviduje asi deset. Jejich postup podle ní ale nic nevyřeší. "Prakticky se lidé, kteří nezískají doplatek na bydlení, budou muset někam přestěhovat," říká mluvčí úřadu Lucie Nemešová. Vzniknou nová ghetta někde jinde.

Trochu jiný názor má ministerstvo práce, které původně s novou možností, jak zarazit výplatu dávek, nesouhlasilo a při jejím projednávání v parlamentu varovalo před rozporem s ústavou. "Ale nebyli jsme vyslyšeni," říká mluvčí ministerstva Petr Habáň. "Na druhou stranu chápeme, že dnes obchodníci s chudobou koupí nemovitost kdekoli a sestěhují tam sociálně slabé a obce jsou proti tomu bezmocné. Tohle může být nástroj, jak zabránit vzniku nových ghett," míní Habáň.