Český voják Erik Eštu obžalovaný z terorismu za účast v bojích na Ukrajině dostal u pardubického soudu podmíněný tříletý trest s odkladem na čtyři roky. Soud mu také udělil jako trest ztrátu vojenské hodnosti. Podle obžaloby se Eštu v roce 2015 vydal na Ukrajinu a účastnil se tam bojů na straně státu ovládaného proruskými separatisty. Eštu obvinění odmítal a tvrdil, že své zážitky zveličoval. Rozsudek není pravomocný, strany si nechaly lhůtu na odvolání.
Eštu umisťoval na sociální síť facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi. Zážitky také vyprávěl osobně vojákům nebo dalším lidem.
Státní zástupce požadoval nepodmíněný trest tři až čtyři roky ve věznici s ostrahou a ztrátu vojenské hodnosti. Podle něj byla naplněna skutková podstata teroristického útoku ve stádiu pokusu. "Terorismus je jednou z nejhorších forem mezinárodního zločinu, je hrozbou pro demokracii," řekl státní zástupce.
Obžaloba kladla Eštuovi za vinu, že od 11. dubna do 5. května nosil uniformu Republikánské gardy separatistického státu, držel stráž v zákopech, udržoval zbraně, strážil tržnici, kde byli vojáci ubytovaní, účastnil se ostřelování a mohl způsobit vojákům nebo civilistům zranění či smrt. Hrozilo mu 12 až 20 let. Státní zástupce navrhl trest pod dolní hranicí sazby. Eštu podle něj vedl po návratu z Ukrajiny bezúhonný život a založil rodinu.
Obhájce Ivan Chytil řekl, že obviněného chování nebylo správné, ale nebylo nezákonné, nejednalo se o trestný čin. Obžaloba je podle něj mimo realitu. "On tam nejel nelegálně, pořídil si vízum. Nic netajil. Je to obyčejný kluk, který se všude fotí, nešel tam bojovat. Za to ho chceme soudit?" řekl Chytil.
"Třikrát bych si rozmyslel tam cestovat, kdybych tušil, že mě osud zavede do soudní síně," konstatoval ve své závěrečné řeči Eštu. Má malého syna, druhého manželka čeká. Cestovat už nebude, chce se věnovat rodině.
"Nejsem zlosyn, zabiják či gauner," uvedl Eštu.
Eštu v roce 2016 dělal přijímací řízení k chrudimským výsadkářům, ale nezvládl psychotesty. Tehdejší zástupce velitele Ivo Zelinka po poradě s právníky vojáka nahlásil vojenské policii, aby prověřila jeho údajnou účast v bojích.
