Publicista Aleš Palán vydal knihu Zápisky o válce česko-slovenské, v níž ukazuje, jak se dělení Československa v závěru roku 1992 mohlo snadno proměnit ve válečný konflikt.
"Svou samostatnost vyhlášenou 1. ledna 1993 Česká republika a Slovensko neoslavily šampaňským, ale oplakaly ji v krvi. Průběh válečného běsnění, který vstoupil do historie jako válka česko-slovenská, je dostatečně znám," píše se v úvodu nové knihy Aleše Palána. A také o zničených městech a hromadách obětí.
Opravdu hrozil krvavý konflikt? "V jugoslávský scénář jsem nevěřil. Měl jsem důvěru v české švejkování a doufal jsem, že slovenští hlinkovci budou jen kušnit, protože mají za zadkem Maďary," říká Michal Plzák z nakladatelství Kalich, vydavatel Palánovy fikce.
Reportér časopisu TÝDEN vyrazil na reportáž na Slovensko, aby se zeptal obyčejných Slováků na osudové události staré dvacet let. V Martině, Banské Štiavnici i jinde však potkával hlavně samé zapřísáhlé federalisty, kteří podnes litují, že se Československo rozpadlo. V srdcích mnoha Slováků totiž Československo stále žije.
* Jakou roli by v případném česko-slovenském válečném konfliktu hráli čeští neonacisté a republikáni Miroslava Sládka?
* Kdo ze slovenských politiků oznámil už v říjnu 1990 v Československé televizi, že "Češi Slovákům upírají i nos mezi očima", takže jediným východiskem z této krize je samostatný slovenský stát?
* Proč byl Václav Havel fyzicky napaden v Bratislavě?
* Proč jsou dnes na Slovensku oblíbeny české knihy v originále a české televizní programy? A proč Slováci zakládají české hospody?
* Co si myslí o rozpadu Československa pamětníci, kteří zažili Masarykovo Československo i válečnou Tisovu Slovenskou republiku?
* Proč se Čechům říká Čehúni a Slovákům Čoboli?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 10. prosince.
