Ceny Paměti národa dostali chartistka Němcová i vězni totalit

Disidentka Dana Němcová, která projevila statečnost po podpisu Charty 77, Jiří Stránský a František Wiendl, jež v 50. letech komunisté ve vykonstruovaných procesech poslali do vězení, i Felix Kolmer, který přežil Osvětim, jsou držiteli cen Paměti národa. V neděli jim je v Praze udělilo neziskové sdružení Post Bellum. Počtvrté ocenilo hrdiny, kteří se vzepřeli totalitní moci a jejichž osud nemá být zapomenut.

V přímém přenosu České televize měly premiéru hrané filmové portréty laureátů, natočené mladými filmaři pod vedením polské režisérky Agnieszky Hollandové. Jejich autory byli Olmo Omerzu, Petr Hátle, Viera Čákanyová a Lukáš Kokeš. "Nechtěli jsme glorifikovat, ale zachytit momenty odvahy a statečnosti v životech těchto lidí," komentovala to světoznámá režisérka.

Dana Němcová vytvořila s manželem ve svém bytě jedno z center opozice proti komunistickému režimu. Zakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Charty 77 a jedna z jejích mluvčích dokázala přes policejní perzekuce vychovat sedm dětí. Po revoluci založila poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru. "Mohu jenom poděkovat a vážit si toho, že mladí se zajímají, přemýšlejí a bezpochyby budou jednat tak, jak my jsme to považovali za normální - překonat strach a prosazovat to, co je v zájmu nás všech," řekla.

Idylické dětství Felixe Kolmera ve skautském hnutí vystřídaly po okupaci protižidovské represe a pobyt v koncentračních táborech. Díky podzemní chodbě, kterou objevil v Terezíně, z ghetta uprchlo mnoho židovských vězňů. Po válce vystudoval elektrotechniku a stal se světovým odborníkem v oblasti akustiky. Angažuje se v otázce odškodňování obětí nacismu. "Ctil jsem to, co jsem slíbil už jako skaut - že budu chránit ty slabší."

František Wiendl začal záhy po únoru 1948 převádět přes hranice lidi pronásledované komunistickým režimem. Když udavači Státní bezpečnosti rozbili jeho skupinu, byl odsouzen, v uranových dolech strávil deset roků a v roce 1960 byl podmínečně propuštěn. Po listopadu 1989 byl jedním ze zakládajících členů Konfederace politických vězňů. "Chápu to jako ocenění i pro své 'komplice' - souzeno nás bylo 14."

Politický vězeň, spisovatel, dramatik a dlouholetý předseda českého PEN klubu Jiří Stránský strávil v komunistických pracovních táborech přes sedm let - a k tomu ještě rok a půl v normalizačním vězení. "Mám velkou radost, že jsem dostal cenu před lidmi, kterých si vážím. A že nemusím být mezi lidmi, kterých si nevážím," řekl.

Laureáty vybrali už počtvrté členové Klubu přátel Paměti národa spolu s osobnostmi z kolegia sbírky Paměť národa, v níž je na 3600 výpovědí. Je jedním z největších archivů svého druhu v Evropě a čerpá z ní série Českého rozhlasu Příběhy 20. století. "Mezi námi žije mnoho odvážných lidí, kteří čelili represím, bojovali za svobodu nebo šli prostě proti proudu a nesli za to následky. Chceme, aby se na ně nezapomnělo, proto jejich příběhy zaznamenáváme," uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Paměť národa je přístupna veřejnosti v internetovém archivu. Jsou tu vzpomínky veteránů z druhé světové války, těch, kteří přežili holokaust, odbojářů, politických vězňů komunistického režimu, představitelů disentu, novodobých vojenských veteránů, zástupců národnostních menšin, ale i těch, kteří se stali součástí represivních složek totalitních režimů - Státní bezpečnosti, KGB a jiných.