Češi chtějí tvrdší podmínky pro přijímání muslimů

Velká většina obyvatel České republiky, 87 procent, míní, že ČR by měla být při přijímání cizinců přísnější u islámských zemí. Vyplývá to z průzkumu Medianu, který agentura provedla pro Český rozhlas (ČRo) ve dnech 13. a 14. ledna, tedy po teroristických útocích islámských radikálů v Paříži.

Median ale upozornil na to, že číslo nelze vnímat "pouze jako odpor k muslimům vyvolaný útoky ve Francii". Češi mají trvale, přes minimální počet cizinců žijících dlouhodobě v tuzemsku, výrazně odmítavé postoje k cizincům a imigraci, uvedli mimo jiné autoři průzkumu. Vyplynulo z něj například také to, že mírně nadpoloviční část veřejnosti (53 procent) se domnívá, že po útocích v Paříži se zvýšilo riziko teroristického útoku i v České republice.

Průzkum také ukázal, že 84 procent lidí je pro zavedení kvót pro přijímání cizinců, kteří chtějí v ČR pracovat či studovat, 64 procent souhlasí se zvýšením počtu příslušníků bezpečnostních složek, 63 procent respondentů je pro znovuzavedení kontrol na českých hranicích a 55 procent pro zvýšení rozpočtu zpravodajských služeb.

Z průzkumu, jehož se zúčastnila zhruba tisícovka plnoletých, podle Medianu vyplynulo rovněž to, že nadpoloviční většina dotázaných si myslí, že pokud by o to spojenci požádali, měla by se česká armáda zapojit do koalice bojující proti takzvanému Islámskému státu, respektive 34 procent respondentů říká bezpodmínečné ano, 30 procent souhlasí, ale jen pokud by akce měla mandát OSN. Devětadvacet procent lidí by bylo proti, sedm procent respondentů uvedlo, že neví.

Pokud jde o to, zda by média dál měla zveřejňovat karikatury islámských symbolů, 39 procent lidí si myslí, že měla, protože je to svobodná kritika, 34 procent se domnívá, že neměla, protože to zvyšuje nebezpečí útoku, a 25 procent lidí míní, že by média takové karikatury zveřejňovat neměla, protože jsou zbytečně urážlivé.

Nadpoloviční většina lidí v průzkumu také podpořila opatření, která by zvýšila bezpečnost, i kdyby zároveň omezila občanskou svobodu - od přísnějších kontrol na letištích a hranicích (pro 88 procent) přes hustší kamerové pokrytí měst (pro 74 procent), větší dohled nad bankovními účty (pro 64 procent), podrobnější monitorování sociálních sítí (pro 64 procent), větší pravomoci policie při odposleších telefonů (pro 56 procent) až po větší kontrolu elektronické pošty (pro 51 procent).