Češi, Dánové a Estonci jsou nejméně nábožensky založenými národy Evropy. V České republice a Dánsku se označuje za silně religiózní osm procent lidí, v Estonsku jen sedm procent. V čele žebříčku 34 zkoumaných zemí stojí Rumunsko, kde se za silně nábožensky založené považuje 55 procent obyvatel. Vyplývá to z aktuální studie amerického institutu Pew Research Center.
Zatímco v převážně pravoslavném Rumunsku či v Arménii je silně věřících většina obyvatel, v mnoha zemích považovaných za silně katolické je jejich podíl nižší. Například v Chorvatsku je to 44 procent obyvatel, v Polsku 40 procent, v Itálii 27 procent a ve Španělsku 21 procent.
Mezi Slováky je 29 procent silně religiózních lidí, mezi Maďary 17 procent, stejně jako například mezi Rusy. V Rakousku, které bývá rovněž často označováno za výrazně katolické, se za silně religiózní označuje jen 14 procent obyvatel a ve Francii a Německu shodně 12 procent. O procento nižší je podíl silně religiózních v Británii.
Nejpilněji chodí do kostela obyvatelé Polska, kde 61 procent lidí uvedlo, že se nejméně jednou za měsíc účastní bohoslužby. V Rumunsku chodí jednou za měsíc do kostela každý druhý člověk, na Slovensku 31 procent lidí. Naopak v České republice je to pouze 11 procent. Devět procent Čechů tvrdí, že se každý den modlí.
Třináct procent Čechů si je "absolutně jistých", že existuje Bůh, což je více než například v Německu (deset procent), Francii či Švýcarsku (po 11 procentech). V Arménii je o tom přesvědčeno 79 procent lidí a například na Slovensku neochvějně věří v Boha 37 procent lidí.
Přestože Češi nejsou právě nábožensky horliví, jsou nejvíce vyhranění vůči muslimům z celé Evropské unie, ukazuje jiný průzkum Pew Research Centera z konce října. Jen 12 procent Čechů by bylo ochotno připustit, aby se členem jejich rodiny stal muslim. Například na Slovensku by to nebyl nepřekonatelný problém pro 47 procent dotázaných, ve Švédsku pro 80 procent a v Nizozemsku dokonce pro 88 procent respondentů.
