Obyvatelé Česka trpí v největší míře předsudky vůči lidem tmavé pleti. K tomuto závěru dochází alespoň studie vědců z Harvardské univerzity.
Vědci oslovili v Evropě 288 000 uživatelů internetu, kteří se zúčastnili jednoduchého testu. Na obrazovce se ve velmi krátkých intervalech za sebou objevovaly různé obličeje, ke kterým měl respondent okamžitě kliknutím přiřadit slovo, označující pozitivní, nebo naopak negativní asociaci. Jakmile v něm obličej vzbudil pozitivní pocit, mohl obrázek označit slovy jako například "pěkný, smích nebo příjemný", při negativních pocitech se zase nabízela slova jako "nenávist nebo zlo". Testu se zúčastnili lidé, kteří se ve výběrovém menu sami označili za "bílé".
Obličeje na obrazovce však patřily lidem různé barvy pleti. V systému bodového hodnocení znamenalo "minus jedna" maximálně možnou pozitivní asociaci na tmavé tváře, "plus jedna" pak stejné maximum pro sympatie ke světlým obličejům. Nula znamenala naprosto neutrální přístup. A výsledek?
V celoevropském průměru (kromě Ruska) byl výsledek plus 0,349. Nejmenší předsudky vůči lidem s tmavou barvou pleti měli Srbové ( (0,298), Slovinci (0,302), obyvatelé Bosny a Hercegoviny (0,335) a Chorvaté (0,346). Irové, Britové a Rakušané se výsledkem přiblížili evropskému průměru.
Naopak vůbec největší míru předsudků z celkem 37 sledovaných evropských zemí průzkum prokázal u Čechů, kteří dosáhli průměrného výsledku 0,447. Až za Čechy následují Litevci (0,444) a Bělorusové (0,435). Podle studie Harvardské univerzity jsou tedy Češi národem, v němž má vůbec nejvíce lidí spojen obraz člověka tmavé pleti s něčím negativním. A přistupuje tedy k takovému člověku s předsudkem.
Autoři studie ale zároveň přiznávají, že výsledky nemohou být ze sociologického a vědeckého hlediska úplně reprezentativní. Účastníci průzkumu byli vybráni náhodně na základě dobrovolnosti a většinou se jednalo o mladé, vzdělané lidi se znalostí angličtiny a častým přístupem k internetu. Ani takové doplňující vysvětlení však není pro Česko příliš lichotivé. Pokud by se podle vědců z Harvardu zúčastnil reprezentativní vzorek populace, včetně zastoupení starších a méně vzdělaných ročníků, mohl by být příklon k rasismu u jednotlivých národů ještě silnější.
