V roce 2010 bylo chudobou nebo sociálním vyčleněním v Evropské unii ohroženo 115 milionů lidí, což znamená zhruba 23 procent populace. V České republice se však stejná hrozba podle dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) týkala "jen" 14 procent Čechů, což je vůbec nejméně z 27 států EU.
Nejvíce ohroženo bylo podle statistiků Bulharsko, kde se hrozba dotýkala 42 procent obyvatelstva. Hned za nimi následovali Rumuni (41 procent) a Lotyši (38 procent). Na opačném pólu naopak figurují kromě ČR Švédsko s Nizozemskem (shodně 15 procent) a Rakousko, Finsko a Lucembursko (všechny 17 procent).
Statistici u tohoto hodnocení vycházeli z toho, že se v každé zemi určila hranice "ohrožení chudobou". Stanovena v každém státě byla na 60 procentech mediánu tamních příjmů domácnosti, v nichž je pomocí komplikovaného vzorce zakalkulováno množství členů domácnosti, jejich věk a podobně. Medián pak představuje prostřední hodnotu, tedy takovou výši, že jedna polovina domácností měla příjem nižší a druhá naopak vyšší.
Eurostat rovněž uvedl, že osm procent lidí v Evropské unii trpělo v daném roce závažným materiálním nedostatkem. V tomto směru pak už ale ČR nevychází z tabulek statistiků tak pozitivně. Díky 6,2 procenta sice stále je pod průměrem EU, avšak řada zemí je na tom lépe. Vůbec nejméně jsou tím zasaženi Lucemburčané a Švédové, kde takové problémy má jen jedno procento tamní populace. Třeba v Bulharsku se to ale týká 35 procent lidí.
Závažný materiální nedostatek znamená podle metodiky Eurostatu to, když lidé žijí v podmínkách, v nichž trpí nejméně ve čtyřech z devíti předem stanovených oblastí či kritérií. Jde třeba o to, že si nemohou dovolit platit nájem či účty za služby, že si nemohou zajistit v příbytku dostatečné teplo, že si nemohou dovolit jíst maso či ryby alespoň každý druhý den nebo že si nemohou dovolit automobil, pračku, telefon či barevnou televizi.
