Lidé v Česku časně ráno sledovali zatmění měsíce a načervenalý "superúplněk". Například do hvězdárny ve středočeském Ondřejově přišly navzdory nepřízni počasí desítky lidí, sdělil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Oba jevy současně uvidí lidé znovu asi až za dvě desítky let.
Měsíc se zhruba od tří do čtyř hodin ráno posouval do stínu Země. Kromě zatmění byl zároveň k vidění superúplněk, největší úplněk roku. Měsíc totiž na své dráze procházel nejblíže k Zemi, takže byl na pohled větší a výrazně zářivější. Proti nejmenšímu úplňku je superúplňek o přibližně 15 procent větší. Díky lomu světla v zemské atmosféře měl navíc Měsíc naoranžovělou až narudlou barvu.
"Zájem o sledování těchto úkazů byl vysoce nadprůměrný, přišly desítky lidí," řekl Suchan. Ondřejovskou observatoř však trápila v závěru pozorování oblačnost. "Předpověď počasí nevyšla. Viděli jsme zatmění a oranžový lem Měsíce, ale pak se zatáhlo. Do konce tak nevydržel nikdo," popisoval sledování dění na obloze. Přes nepřízeň počasí prý ale takový zájem lidí ještě nezažil.
Kombinace zatmění a mimořádně velkého úplňku se objevuje zhruba jednou za 30 let. Naposledy se vyskytl v roce 1982 a zopakuje se v roce 2033. "Že se ty úkazy sešly, je náhoda, ovšem jinak jsou oba jevy relativně běžné," doplnil Suchan. Zatmění se podle něj objevuje jednou za tři roky a superúplněk téměř ročně. "Já si ale užívám každý úkaz na obloze," podotkl.
Nadšenci mohli ojedinělé spojení astronomických jevů vidět na různých místech severní polokoule Země - jak v Severní Americe, tak v Evropě, severní Africe či západní Asii. Třeba v centru New Yorku, nad kterým bylo jasné nebe, se v ulicích shromáždily k pozorování úkazu davy lidí.
