Česká republika by podle 60 procent lidí neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou postižených zemí, podle třetiny jen do doby, než se budou schopni vrátit domů. Vyplývá to z výsledků prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
Jen mizivá část veřejnosti - dvě procenta dotázaných - si myslí, že by Česko mělo migranty přijmout a nechat je se tady usadit. Oproti září stoupl o osm procentních bodů podíl těch, kteří by běžence nepřijímali vůbec.
Postoj k přijímání uprchlíků se výrazně neliší podle věku nebo pohlaví. Otevřenější jsou lidé, kteří sami sebe zařazují ke středu, středové pravici a středové levici. Ve srovnání s ostatními státy takzvané visegrádské čtyřky analytici konstatovali, že podobná nálada jako v Česku panuje na Slovensku, zatímco polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná - proti přijetí uprchlíků je 53 procent Poláků. V Maďarsku je to 32 procent lidí.
Velká část Čechů - 82 procent - vnímá uprchlíky jako výraznou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, ještě víc respondentů je považuje za riziko i v evropském a světovém měřítku. Větší ohrožení však podle odpovědí dotázaných představuje Islámský stát.
"Zájem o aktuální vývoj je enormní, 74 procent respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let," uvedli autoři průzkumu.
Rozdílný je postoj české společnosti k lidem, kteří se kvůli válečnému konfliktu rozhodli opustit Ukrajinu. Pro přijetí uprchlíků z této východoevropské země jsou 43 procenta dotázaných.
