Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, dnes schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že závazek je důležitý pro budování vlastní obrany. "Vybírání mírové dividendy", jak uvedla, skončilo loni v únoru po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. "Modernizaci našim vojákům dlužíme," poznamenala ministryně. Všechny předchozí vlády, když bylo nutné hledat úspory, braly nejprve armádě, poznamenala.
Ministryně vyzdvihla, že se předpis podařilo schválit před summitem ve Vilniusu. "Že pan prezident a jeho tým budou moci na summitu říct, že ČR udělala další krok k tomu, abychom plnili dvě procenta HDP již v příštím roce," řekla. Ocenila také postoj ANO. "Na obraně a bezpečnosti by se neměla dělat politika, měla by tam fungovat nějaká zásadní shoda, alespoň mezi těmi demokratickými stranami, které mají nějaký podobný pohled na geopolitickou situaci," řekla novinářům.
Černochové předchůdce na ministerstvu, nynější předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (ANO) řekl, že hnutí vždy podporovalo a podporuje stálý růst obranného rozpočtu k naplnění aliančního závazku. "Bude nás velmi zajímat, jak bude skokové navýšení finančních prostředků účelně využito," uvedl.
Za nestandardní označil zákonné zakotvení obranných výdajů Radek Koten z SPD. "Schodky státních rozpočtů a rostoucí státní dluh hovoří jasně proti," míní. Armáda navíc podle Kotena nedokáže peníze smysluplně vynaložit a půjde o plýtvání. Stát by měl v souvislosti s nynější inflací pomáhat obyvatelům a firmám, dodal.
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Sněmovna zamítla pozměňovací návrh Pavla Růžičky (ANO), aby rozhodovala vláda, pokud by ministerstvo obrany požadavek jiného ministerstva odmítlo.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
