Česká spořitelna (ČS) soudí, že její účast na projektu sKaret ztrácí smysl, a to kvůli změnám, se kterými ve středu přišlo ministerstvo práce (MPSV). Podle navrhovaných změn by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by chtěl sociální kartu používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Dosud ho příjemci dávek museli mít automaticky. "Jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje," uvedla spořitelna. Mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová řekla, že úřad chce o změnách se spořitelnou dál jednat.
Podle kontraktu, který uzavřely spořitelna a ministerstvo pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09) loni v lednu, mělo přes sKarty jít nejméně 98 procent všech státních příspěvků a podpor a v budoucnu i důchody. Sociální karty kritizovala nejen opozice, odbory a rada postižených, ale i ombudsman, ochránci dat nebo někteří koaliční politici.
Loni v prosinci se ministerstvo za účasti premiéra Petra Nečase (ODS) dohodlo se spořitelnou a Českou poštou, že se lidé budou moci rozhodnout, zda sKartu použijí i k placení a vybírání z bankomatu, nebo jen jako průkazku. Nyní ministerstvo navrhuje, aby dobrovolný byl i účet k sKartě. Úřad si nechal zpracovat analýzy, podle nichž by povinnost mít účet u České spořitelny byla v rozporu s Ústavou ČR. Proto by se příjemci dávek mohli nově sami rozhodnout, zda bankovní účet k sKartě chtějí, či nikoli. Podle mluvčí ministerstva se má upravit i smlouva se spořitelnou.
Spořitelna ve středu uvedla, že varianta sKarty jako pouhého identifikačního nástroje bez účtu umožňujícího výplatu dávek zásadním způsobem omezuje původní záměr i dohodu z prosince. "Prosincová dohoda byla čtyřstranná, a tudíž i ukončení dohody by se mělo odehrát za účasti všech čtyř stran. Nicméně jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje a účast banky na projektu tímto objektivně ztrácí nejen smysl," stojí v prohlášení. "Spořitelna má právo na svůj názor. Samozřejmě budeme s Českou spořitelnou dál jednat, další kroky je v tuto chvíli těžké předjímat," řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Spořitelna má také obavy, že navrhované změny by mohly vést k tomu, že její účast v projektu bude v rozporu se zákonem. "Rolí banky může být v daném projektu primárně zprostředkování platebního styku," stojí ve zprávě. K dalším krokům se podle platné smlouvy bude moci rozhodnout poté, co od ministerstva obdrží konkrétní návrh legislativních úprav.
Návrhy zákonů chce ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09) předložit vládě v březnu. Ministerstvo vychází ve svém návrhu z výhrad ombudsmana i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zákon by měl třeba stanovit, jaké údaje příjemců dávek bude možné z jednotného informačního systému předávat.
Ministerstvo se přitom ve smlouvě s ČS zavázalo, že až do roku 2024 nebude podnikat žádné kroky, které by omezily, či dokonce zrušily vyplácení dávek přes sociální karty. Naopak by se mělo maximálně snažit takovým návrhům zabránit, aby přes sKarty mohlo putovat aspoň 98 procent všech příspěvků a podpor. Podle kontraktu banka očekává, že by se přes karty v budoucnu měly vydávat i důchody a převádět peníze od jiných úřadů. Mohly by se používat i jako průkazy zdravotního pojištění. Premiér i ministryně ovšem opakovaně uvedli, že vydávání penzí přes sKartu není v plánu.
