Česko se přiklání ke snaze Evropské unie o zlepšení klimatu, ale nechce ohrozit českou ekonomiku. Na obědě s velvyslanci členských a kandidátských zemí EU to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na šéfku Evropské komise, jednoho z vrcholných orgánů EU, Ursula von der Leyenová pokládá za nutné, aby EU byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Babiš a představitelé dalších zemí středu a východu unie ale na summitu EU v červnu zmínku o klimatické neutralitě EU v závěrečném dokumentu z jednání zablokovali.
"Česká republika se obecně přiklání k ambiciózním klimatickým cílům EU. Přesto je nezbytné postupovat obezřetně. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši ekonomiku a národní průmysl," řekl dnes Babiš podle tiskové zprávy Úřadu vlády ČR velvyslancům na pracovním obědě u příležitosti předsednictví Finska v Radě EU, které začalo 1. července.
Na červnovém summitu EU se unijní země nedokázaly dohodnout, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise. Při formulaci závěrů ke snaze o takzvanou uhlíkovou neutralitu tehdy vystupoval podle diplomatických informací proti pohledu většiny států EU hlavně polský premiér Mateusz Morawiecki, ale námitky mělo i Česko. "Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise," řekl před červnovým jednáním novinářům Babiš. Podle něj by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030.
Členské státy EU se loni dohodly na strategii snižování emisí do roku 2030. Evropská komise pak letos v červnu vyzvala členské státy, aby byly ve svých energetických a klimatických plánech pro rok 2030 ambicióznější. Česku Brusel doporučil mimo jiné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě.
