Česko se ve střední a východní Evropě řadí k zemím, kde se chce největší část obyvatel nechat očkovat proti nemoci covid-19. Češi také na rozdíl od Slováků nejsou nakloněni ruské vakcíně Sputnik V. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky v úterý zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec.
Z deseti zkoumaných zemí se nejvíce, až 73 procent obyvatel, hodlá očkovat proti covidu-19 v Rakousku. Na druhém místě s 61 procenty skončilo Slovensko, Česko bylo s 57 procenty třetí. Na opačné straně žebříčku se umístily Bulharsko a Rumunsko, ve kterých je zmíněnému očkování nakloněna shodně jen zhruba třetina populace. Osloveni byli v březnu také obyvatelé Polska, Maďarska, Litvy, Lotyšska a Estonska, v každé zemi se do průzkumu zapojilo nejméně 1000 lidí.
Globsec navíc zjišťoval potenciál očkování, tedy skupinu obyvatel, kteří v době konání průzkumu už očkování byli i těch, kteří se očkovat chtějí. Při tomto srovnání by ze zemí visegrádské čtyřky mohlo být očkováno v Maďarsku 72 procent obyvatel, na Slovensku 70 procent, v Česku a Polsku shodně 66 procent lidí. To podle Globsecu představuje oproti minulosti výrazný nárůst. V Česku jsou očkování proti covidu-19 výrazněji nakloněni starší obyvatelé.
Obyvatelé desítky zmíněných zemí by dali přednost hlavně vakcínám, které se vyrábějí v západní Evropě nebo v USA, jako například očkovací látky od firem Moderna a Pfizer/BioNTech. Ruskou vakcínu Sputnik V, která dosud nezískala registraci od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), by zvolily jen tři procenta obyvatel Česka. Naopak na Slovensku by se Sputnikem V nechalo očkovat až 15 procent obyvatel. Slovensko už v březnu dovezlo první zásilku zmíněné ruské vakcíny, kterou ale dosud nezačalo očkovat. Okolnosti nákupu Sputniku V bez souhlasu části vládní koalice přispěly na Slovensku v březnu k prohloubení vládní krize, která vyústila zejména ve výměnu premiéra Igora Matoviče. Novým předsedou vlády se stal Eduard Heger,Matovič je nyní ministrem financí.
