Nedostatek prostoru
Český helsinský výbor: Podmínky ve vazbě jsou nevyhovující

Vazebně stíhaní vězni pobývají v malých celách, nemají dostatek prostoru k vycházkám, nemohou se dostatečně často umýt. K tomuto závěru dospěl Český helsinský výbor (ČHV) poté, co prozkoumal podmínky v šesti vazebních věznicích. Novinářům to v pátek řekla Anna Šabatová, bývalá předsedkyně ČHV, kterou tento týden nahradila někdejší poslankyně Táňa Fischerová. Řada nešvarů ve vazebních věznicích podle Šabatové zasahuje do lidských práv.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Daniela Voláka vychází zpráva ČHV z roku 2012, kdy byly věznice značně přeplněné. Situace se však po amnestii dramaticky změnila, z nápravných zařízení odešlo přes 6000 vězňů. "Takže my jsme připraveni zlidštit podmínky ve vazbě, jsme připraveni zajistit, aby vazba nebyla ponižující, aby byla důstojná," řekl náměstek v České televizi.

Vláda také podle Voláka schválila novelu, která by měla pomoci zlepšit postavení vazebně stíhaných. Vazba by se podle návrhu dělila na volnou a pevnou. Standardem by pak byla volnější varianta. Ministerstvo také před několika dny uvedlo, že v budoucnu by mohly pobyt ve vazebních věznicích nahradit elektronické náramky. Jejich využití prosazuje i poslanec David Rath (dříve ČSSD), který je stíhaný kvůli údajné korupci. K jeho návrhu však kabinet zaujal nesouhlasné stanovisko. Podle Voláka se ale novela ministerstva v některých bodech s Rathovými návrhy shoduje.

Šabatová uvedla, že vězeňství trpí již léta podfinancováním a stát není schopen zajistit stíhaným a odsouzeným přijatelné podmínky. "Vězni jsou i ve vazebních věznicích po dvou až třech v poměrně malých celách," uvedla. Prostory se podle ní pohybují na hranici čtyř metrů čtverečných na jednoho obviněného, v případě potřeby je vězeňská služba ještě zmenší.

Stíhaní také podle Šabatové nemají vyhovující prostředí pro vycházky, nemají například vůbec možnost sportovat. Nemohou ani trávit čas mimo celu nějakou kreativní činností. V celách pak mají většinou starý a nefunkční nábytek.

Vězni mají také mít podle Rady Evropy možnost se koupat "pokud možno každý den, nejméně však dvakrát týdně," uvedla Šabatová. Česká republika pak podle ní dodržuje jen uvedené minimum i přesto, že nepatří k nejchudším zemím. Šabatové se také nelíbí, že při lékařských prohlídkách stíhaných a odsouzených bývá často přítomen také dozorce.

Český helsinský výbor zkoumal podmínky ve věznicích před lednovou prezidentskou amnestií, k monitoringu se odhodlal i na základě diskuse vyvolané stížnostmi Ratha. "Vystihl celou řadu věcí realisticky, pouze je zarámoval dramatickými výroky, které z mého pohledu nejsou vhodné," prohlásila Šabatová. ČHV podle ní dává 28 doporučení vězeňské službě a jednotlivým věznicím a pět doporučení vládě a ministerstvu spravedlnosti. Je mezi nimi i navýšení finančních prostředků. Zprávu výboru, který spolupracuje s Evropskou asociací na obranu lidských práv, by měl projednat Evropský parlament.