Lidé, kteří by chtěli oznámit například mrhání veřejnými prostředky na svém pracovišti, se zatím na vyšší ochranu ze zákona těšit nemohou. Návrh, který předložili senátoři v čele s protikorupčním aktivistou Liborem Michálkem (za Piráty), jim ve čtvrtek horní komora vrátila k přepracování. Podle většiny senátorů nebyl dostatečně připraven a provázán například s trestním zákoníkem.
Michálek chtěl v předloze vyloučit možnost, aby zaměstnavatel mohl oznamovatele nekalého jednání obvinit pouze z pomluvy. Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) však jako někdejší státní zástupce upozornil na to, že oznamovatel by tak mohl být zažalován pro křivé obvinění nebo pro poškozování cizích práv.
Senátor Jaromír Štětina předlohu označil za "zákon na ochranu udavačů", neboť nepočítala se sankcemi vůči oznamovatelům, kteří by poskytli nepravdivé informace. Pro přepracování zákona nakonec hlasovalo 48 z 55 přítomných senátorů.
Zákon o whistleblowingu měl podle Michálka chránit oznamovatele jakéhokoli jednání, "které není v souladu s veřejným zájmem" a za které by hrozily až tři roky vězení, třímilionová pokuta nebo kterým by byla způsobena škoda přesahující tři miliony korun.
Oznamovatelé by měli být chráněni podobně jako vedoucí představitelé odborových organizací. Nesměli by být v souvislosti se svým oznámením propuštěni z práce ani sesazeni z vedoucí funkce, pokud ji zastávají, a nesměli by být ani žalováni o náhradu škody za údajné poškození dobrého jména zaměstnavatele v občanskoprávním řízení. O tom, jestli by na takovou ochranu měli nárok, by měl podle Michálka rozhodovat veřejný ochránce práv.
Senátor v návrhu vycházel ze svých zkušeností ze Státního fondu životního prostředí. V době, kdy byl v jeho čele, upozornil na údajnou korupci, což vedlo v prosinci 2010 k demisi tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS). Drobil ještě před svou rezignací Michálka z vedení fondu odvolal, propuštěno prý bylo i dalších sedm pracovníků fondu.
