Na tři miliony českých Němců muselo po válce do odsunu. A kdo přece mohl zůstat, musel se počeštit. K německým kořenům se nicméně dodnes hlásí desetitisíce českých občanů, lidé ve středním i teenagerovském věku. Poctivě biflují němčinu a mnozí si vyřizují německé občanství.
Když ministryně spravedlnosti Helena Válková veřejně přiznala svůj německý původ, sklidila bouři hněvu. K německým kořenům se přitom hlásí tisíce našinců a německý pas vlastní na 70 tisíc občanů České republiky, mimo jiné někdejší úspěšní fotbalisté Horst Siegl a Günter Bittengel.
Fotbalový internacionál a čtyřnásobný král střelců první ligy Horst Siegl, jenž nastřílel 176 ligových gólů, pochází z krušnohorských Abertam. "Táta s mámou za komunistů třikrát žádali o vystěhování do Německa, pokaždé jim to režim zatrhl. A po revoluci už zůstali v Abertamech," vypráví kanonýr. Jeho rodiče po válce patřili mezi takzvané nepostradatelné Němce v rukavičkářském průmyslu, vyhnuli se proto odsunu a Siegl díky svému původu získal po listopadu 1989 vedle českého i německý pas, jenž mu pomáhal také v kariéře.
"Když jsem třeba působil ve Spojených arabských emirátech, obešel jsem se bez víza," vysvětluje. Češi dostali stejné privilegium až letos na konci března, kdy emiráty zrušily vízovou povinnost i pro občany České republiky. V Abertamech Němci podnes tvoří osm procent z místních obyvatel a občas dostanou i posilu, když se do městečka nastěhuje někdo z německé strany Krušných hor.
* Kolik lidí v Česku se hlásí k německé národnosti?
* Jak čeští občané s německými kořeny získávají německé občanství i pas Spolkové republiky Německo?
* Kde v Česku žije nejvíce Němců?
* Jak žije nejmladší generace českých Němců?
* Proč se na Hlučínsku mezi Opavou a Ostravou nemluví německy, přitom až polovina tamního obyvatelstva vlastní německý pas?
* Kdy se čeští Němci dočkají odškodnění za příkoří, které jim bylo po válce způsobeno?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 7. dubna 2014.
