Vláda by měla do konce června rozhodnout o odkoupení vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Jednání s majiteli velkovýkrmny by mohla podle plánu skončit do 10. června. Řekl to v úterý ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). S vlastníky se chystá jednat spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL).
"Máme posudek o hodnotě vepřína, pozemku a vybavení. Majitelé (společnost AGPI) mají svou představu. Nyní se budeme muset někde potkat," uvedl Chvojka.
Vyčíslenou hodnotu velkovýkrmny ministr zveřejnit nechtěl. O odkupu farmy a jejím odstranění z pietního místa diskutovalo už několik vlád, cena ale zatím nikdy nepadla. Problémem se intenzivněji začal zabývat kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD). Jednal o vykoupení farmy. Plánovala je i vláda Mirka Topolánka (ODS), záměr ale zhatila krize. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jednání o odkupu a odstranění vepřína z pietního místa by chtěla jeho vláda dotáhnout do konce.
Zrušení výkrmny požadují romské organizace. Česko k odstranění farmy z pietního místa několikrát vyzval i Evropský parlament a další mezinárodní instituce. Aktivisté z evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) se chystají 24. června do Let. Svou pietní akcí chtějí zatlačit na vládu, aby jednání s vlastníky dokončila a dohodu uzavřela. Zástupci EGAM poslali šéfům politických stran, které mají šanci na zvolení do sněmovny, dopis s výzvou k vyřešení situace.
"V celé Evropě a i za jejími hranicemi je Česká republika známa svou neúctou k obětem romského holocaustu - samudaripen -, k přeživším, pozůstalým a těm, kdo bojují za lidskou důstojnost," uvedli aktivisté v listu. Žádají odstranění vepřína z pietního místa, vybudování památníku a podporu výzkumu romského holocaustu. EGAM sdružuje 53 organizací na ochranu lidských práv z různých zemí.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - a to mužů, žen i dětí -, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
