Na mnoha místech země se v sobotu večer rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Filipojakubská, jinde také Valpuržina noc, je spojena s mnoha tradicemi a obyčeji. Velký oheň je spojujícím prvkem většiny z nich. Hasiči ale upozorňují, že by lidé měli dávat pozor, aby při pálení čarodějnic nevznikl požár. Každoročně musejí vyjíždět vícekrát, než je obvyklé v jiné dny.
Akce u příležitosti pálení čarodějnic pořádají města, obce, domy dětí a mládeže i jiné instituce. Hasiči upozorňují, že tyto právnické osoby nebo podnikatelé, například majitelé restaurací, mají povinnost pálení velkého ohně nahlásit předem.
V Praze by měla vatra vzplanout například v areálu Pražačka, kde se bude konat Žižkovský slet čarodějnic. Tradiční je už čarodějnické odpoledne s koncerty, divadelními výstupy, výtvarnými a sportovními dílnami a soutěžemi na Ladronce. Žluté lázně čarodějnicemi zahájí hlavní sezónu. V rámci Malostranských čarodějnic vyrazí průvod po 19:00 po trase Mostecká - Karlův most - park Kampa, kde by měl oheň zažehnout starosta MČ Praha 1 Oldřich Lomecký.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a na ochranu před nimi zapalovaly na vyvýšených místech ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo "pálení čarodějnic". Dnes se u ohňů hoduje a zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, která, hodí-li se do výšky, mohou podle pověry osvětlit kolem letící čarodějnici, nebo ji rovnou srazit k zemi.
Původ tohoto pohanského svátku je pravděpodobně odvozen od jednoho z nejvýznačnějších keltských svátků - Beltine. Význam slova - "zářící oheň" - napovídá, že již staří Keltové zapalovali koncem dubna dřevěné hranice, což jim mělo zajistit plodnost a bohatou úrodu a ochránit dobytek od nemocí. Loučili se tak rovněž se zimou a vítali jaro.
