Nezisková organizace
Člověk v tísni navrhuje pro uprchlíky čtyři typy ubytování, pomoc má být rychlá

Nezisková organizace Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny postupně čtyři typy ubytování od hotelového až po výstavbu modulárních domů s pěti bytovými jednotkami, kde by rodiny uprchlíků mohly žít i několik let. Později by tyto domy mohly sloužit jako sociální bytový fond. Analýza vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350 tisíc až půl milionu uprchlíků, tedy 100 tisíc až 140 tisíc rodin.

Podle organizace je třeba stanovit rozložení počtu uprchlíků mezi jednotlivé kraje a regionům dát možnost poslat uprchlíky do jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Zakladatel a ředitel organizace Šimon Pánek řekl, že za extrémně důležité považuje Člověk v tísni to, že je třeba reagovat razantně a rychle.

"Komunikujeme o tom s městy, hejtmany, vládou," uvedl. O pravidlech pro ubytování uprchlíků jednala v neděli vláda s hejtmany, ve středu plánuje diskuzi o výši finančních příspěvků. Pro ubytování v rodinách příspěvek zatím nestanovila, na ubytování zajišťované jinde chce poslat 180 korun na osobu a den, což část hejtmanů považuje za nedostačující.

Podle analýzy je pro hotelové ubytování třeba stanovit reálnou, jednotlivým regionům přizpůsobenou cenu mezi 200 až 600 korunami. Podle sociologické výzkumné organizace PAQ Research, na kterou se Člověk v tísni odvolává, je v Česku dostupných 60 tisíc hotelových lůžek. Měsíčně by tak při průměrné ceně za lůžko 400 korun na den bylo třeba 720 milionů korun. Pomoc v hotelovém ubytování by měla být řešením na nejbližší dobu tří měsíců až roku.

Řešením pro půl roku až dva roky by bylo ubytování uprchlíků v domácnostech. Majitelé nemovitostí by při vhodně nastavené motivaci mohli nabídnout podle analýzy bydlení pro řádově desítky tisíc domácností. "Jde o nejlevnější variantu, ideální i z hlediska prostorové disperze. Klíčové je nabídnout dostatečně vysokou cenu, aby vygenerovala nabídku, ale aby zároveň nedošlo k vytěsnění českých chudých," uvádí dokument.

Počítá, že by částka za ubytování v rodinách činila 4000 korun na první až třetí ubytovanou osobu, za čtvrtou až maximálně šestou osobu by pak ubytovatelé dostávali po 2000 korunách. Stát by tak mohl podle organizace zajistit bydlení pro přibližně 30 tisíc domácností, tedy až 100 tisíc uprchlíků. Ročně by to stálo zhruba pět miliard korun.

Dlouhodobé ubytování by mohli podle analýzy uprchlíci najít v obecních bytech, kterých je podle Platformy pro sociální bydlení volných přibližně 9000, pokud by stát obcím pomohl tak, aby na ně nemusely přispívat. Pobídky obcím by také mohly vést k tomu, aby zprovoznily objekty alespoň k základnímu ubytování, například ve starších nevyužívaných budovách pošt či vesnických škol. Nejpomalejším, finančně i logisticky nejnáročnějším řešením by pak byla výstavba modulárních domů pro život rodin v bytových jednotkách, řádově by ale šlo o jednodušší postup než při výstavbě klasických bytů. Náklady na 50 tisíc takových bytů společnost vyčíslila na zhruba 40 miliard korun.