Ústavní soud zveřejnil na internetu údaje o stranické minulosti svých soudců. Čtyři z nich byli v minulosti členy komunistické strany. Soudci Pavel Rychetský, Jan Musil a František Duchoň vstoupili do KSČ v 60. letech a na začátku normalizace vystoupili. Místopředseda soudu Pavel Holländer byl v KSČ i v listopadu 1989. Někteří soudci prošli různými polistopadovými stranami, zjistila z odpovědi na žádost o poskytnutí údajů podle informačního zákona, kterou soud zpřístupnil na internetu.
Ústavní soud v listopadu průlomovým nálezem usnadnil lidem cestu k informacím o tom, kteří současní soudci na všech úrovních justice byli před rokem 1989 členy komunistické strany.
Údaje o členství soudců v KSČ jsou podle soudu důležitým podkladem pro veřejnou diskusi o nestrannosti a nezávislosti justice.
Nejde o soukromou věc
Proto nejsou jen soukromou věcí soudců. V návaznosti na nález obdržel soud žádost o poskytnutí informací o minulosti patnácti ústavních soudců. Údaje zveřejněné v odpovědi poskytli sami soudci, soud jako instituce vlastní zdroj informací o jejich minulosti nemá.
V žádné straně podle svých slov nikdy nebyli Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jiří Nykodým a Michaela Židlická. Ivana Janů a Miloslav Výborný byli před rokem 1989 členy lidové strany, z níž vznikla pozdější KDU-ČSL. Oba stranu opustili při nástupu do funkce, stejně jako ostatní soudci Ústavního soudu, kteří byli v nějaké straně.
Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová strávila v půli 90. let dva roky v Občanské demokratické alianci. Vojen Güttler byl členem a místopředsedou Klubu angažovaných nestraníků. Dagmar Lastovecká působila v letech 1991 až 2003 jako členka ODS. Za občanské demokraty byla například primátorkou Brna a senátorkou.
Několik stran
Hned několika stranami prošel předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V letech 1966 až 1969 byl v KSČ. V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum a do roku 1995 byl členem Občanského hnutí.
Poté vstoupil do sociální demokracie, byl mimo jiné vicepremiérem. Stranu opustil v roce 2003.
V průlomovém listopadovém nálezu Ústavní soud uvedl, že někdejší členství v KSČ může dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců. "Jde o to, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu.
Z povahy věci mohl a stále ještě může v té či oné míře ovlivňovat rozhodování jednotlivých soudců," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler při čtení nálezu.
Ne všichni byli aktivní
Nález se přímo vztahoval k členství v KSČ k 17. listopadu 1989. Zároveň soud zdůraznil, že zdaleka ne všichni členové KSČ aktivně prosazovali politiku komunistického režimu.
"Dělící čárou slušnosti a neslušnosti není a nemusí být toliko členství v KSČ, ale celkové chování v uvedené době.
Nicméně samo členství znamenalo personifikační spojení s touto stranou a její svého druhu legitimizaci doma i v zahraničí," uvedl Güttler.
Otevřenost ohledně komunistické minulosti soudců může podle ÚS justici spíše posílit než poškodit. Naopak "cenzurní přístup" vytváří prostor pro paušální odsudek soudní moci, domnívají se ústavní soudci.
