Situací v problémovém litvínovském sídlišti Janov obývaném převážně Romy se bude zabývat vláda. Na dnešním jednání s vedením města to přislíbil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL). Situace podle místních lidí eskaluje, děje se zde něco mimořádně závažného, ohroženy jsou zdraví i životy občanů, řekl novinářům Čunek.
"Už za několik dní na žádost města situaci projednáme ve vládě. Pokusíme se vytvořit podmínky pro to, aby v Janově mohli v co nejkratší době začít pracovat terénní pracovníci včetně vyčlenění potřebných financí. To za prvé. Pomoci by měly i peníze z EU v rámci integrovaného plánu rozvoje měst. Každé může v příštím roce získat až 150 milionů korun na opravu panelových domů a revitalizaci sídlišť. Nevzhledná část Janova by tak mohla vypadat stejně kulturně jako ostatní části města," uvedl Čunek.
ČTĚTE TAKÉ: Extremisté chystají další protest. Zase v Litvínově
Příspěvek je však podle něj možné poskytnout až poté, kdy se podaří zajistit, že vložené hodnoty nebudou opět v brzké době zničeny. Čunek upozornil na to, že je třeba se zaměřit na problémové rodiny v janovském sídlišti, které neplatí nájem a nechtějí se přizpůsobit běžnému životu. "Ukazuje se, že je tady několik rodinných klanů, které neplatí nájemné, vybydlí byt a jdou do jiného. Mezitím si odskočí tu do Británie, tu do Kanady, zase se vrátí a zase neplatí. Vůči těmto lidem budeme muset použít samozřejmě zákonný, ale individuální přístup," doplnil Čunek, který je znám kontroverzními výroky o Romech.
Situaci je podle něj třeba řešit, i když žádné dokonalé řešení neexistuje. "Extremismus přichází ve chvíli, kdy není řešena dlouhodobě problémová oblast života. Diskuse o lidských právech nepomohou. Besedy o humanismu jsou kontraproduktivní. Lidé, kteří mají byty a domy v sousedství s problémovým územím, jsou už léta terorizováni nepřizpůsobivými spoluobčany. Není se pak co divit, že inklinují k radikálům s populistickými hesly," řekl.
Odsoudit je podle Čunka třeba extremisty, kteří do problémových lokalit jen dojíždějí a vyvolávají nepokoje a potyčky. "Policejní opatření a odstranění vzniklých škod po střetech s radikály stojí desítky milionů korun nás všechny. Kdybychom je dali už dříve do janovského sídliště, možná bychom současné problémy neřešili," dodal. Po jednání na radnici Čunek odjel s představiteli města do janovského sídliště, kde se setkal jeho obyvateli.
ČTĚTE TAKÉ: Bitva o Janov očima policie, radikálů a přihlížejících
Tam se v příštím týdnu chystá i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Ve čtvrtek v Janově uspořádá celodenní jednání pracovní skupiny k problematice romské integrace. Ministryně se dnes vrací z Kanady, kam odletěla několik hodin před pondělní akcí extremistů, která vzbudila protesty.
Litvínovský starosta Milan Šťovíček (ODS) zájem vlády uvítal. "Vedení města nabídlo prostřednictvím vicepremiéra účast na zasedání kabinetu, ať už řádném či mimořádném. Rádi bychom premiéra a ministry pravdivě informovali o dění v Litvínově a předložili jim fakta tak, jak jsme je shromáždili," dodal.
Do Litvínova se sjeli extremisté v krátké době už potřetí. Pondělní shromáždění krajně pravicové Dělnické strany (DS) a pochod organizovaný ultrapravicovými Autonomními nacionalisty do janovského sídliště vyústily v ostrý střet radikálů s policií.
Potyčky byly zřejmě nejtvrdší od roku 2000, kdy rozsáhlé pouliční násilnosti provázely zasedání světových finančních institucí v Praze. Policisté obvinili 12 lidí, většinu z nich z výtržnictví. Lékaři mostecké nemocnice ošetřili 16 zraněných, deset policistů a šest civilistů. DS ve středu oznámila, že v Litvínově připravuje další protestní akci. Údajně by se měla odehrát ještě koncem listopadu či začátkem prosince.
Foto: Lucie Pařízková
