Vystěhování Romů ze Vsetína do vsí mimo region, které organizoval někdejší starosta, dnes senátor Jiří Čunek, se prodražilo obcím, krajům i státu. Rodiny navíc dostalo do složité situace, ze které se dosud nedostaly a žijí pod hrozbou exekucí. Tvrdí to studie, kterou si zaplatila vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Studie říká, že postup města by drahý pro obce i stát a pro rodiny měl katastrofální důsledky. Postup vsetínské radnice navíc zatížil malé obce, kam Vsetín rodiny vystěhoval. Všem rodinám v současnosti hrozí exekuce. Studii o vystěhovaných rodinách zpracovala absolventka olomoucké Univerzity Palackého za několik měsíců. On-line deník TÝDEN.CZ má dokument k dispozici.
Výdaje, které si přemístění Romů vyžádalo, podle studie převýšily náklady na terénní a sociální práci s rodinami v místě jejich původního bydliště.
"Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce - obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín," uvedl šéf agentury Martin Šimáček. Podle něho byl argument někdejšího starosty Čunka, že se lidé postaví na vlastní nohy, absurdní.
"Proti této kritice je jediný argument: Více než třicítka rodin na ulici. Tečka. Je to levnější pro stát? Ten by se stejně musel postarat, nehledě na to, že by to vedlo ke zvýšení kriminality," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ Čunek, který studii neviděl, a dodává: "Ti, kteří to říkají, nenabízejí řešení. Ani několik let poté, a mystifikují veřejnost."
V říjnu 2006 Vsetín, v jehož čele tehdy stál nynější lidovecký senátor Jiří Čunek, odsunul neplatiče a další romské rodiny z rozpadajícího se domu v centru do kontejnerových domů na okraji města. Sedmdesáti Romům však město nabídlo bezúročné půjčky na koupi levných domů mimo okres. Přesun ostře kritizovali obhájci lidských práv, romské organizace i experti. Pořízení domů, do kterých se šestice rodin přesunula, stálo 2,5 milionu korun.
"Tato obsáhlá zpráva podrobně popisuje, jak řešení, které zvolila vsetínská radnice tehdy vedená starostou Jiřím Čunkem, spustilo řetězec událostí, které měly ve svém důsledku řadu negativních dopadů. Šlo o dopady na samotné rodiny, menší obce, krajskou samosprávu a neziskové organizace. Jako mnohem efektivnější se přitom ukazuje možnost řešení problému v daném místě, nikoliv jeho přesunutí pryč," říká k výsledkům výzkumu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Děti skončily v ústavu
Podle agentury se bytová a ekonomická situace rodin zhoršila. Hrozilo kvůli tomu odebrání dětí, pět z nich skončilo v dětských domovech. Stát tak musel na jejich péči ročně zaplatit přes milion korun, podotkl Šimáček. Malé obce zas neměly sociální pracovníky a příslušné služby, neziskové organizace v nich nepůsobily. Začaly žádat o dotace a kraj musel pomoc sdružení koordinovat. Vzniklá "krizová situace" zatížila i starostky a starosty, kteří ji museli řešit. "V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné," dodal Šimáček. Výsledky studie chce podle něho agentura používat jako vzorový příklad nevhodného řešení.
