Lidí nespokojených s politickou situací v Česku stále přibývá. V lednu zaujímalo kritický postoj 65 procent oslovených, což je téměř o 20 procentních bodů více než loni v květnu. Ve stejném období klesla i důvěra lidí v Poslaneckou sněmovnu, naopak lépe je hodnocena práce obecních a krajských zastupitelstev. Největší důvěře se tradičně těší prezident. Vyplývá to z průzkumu, který v pátek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Zatímco před volbami vyjadřovalo spokojenost s politickou situací 16 až 17 procent respondentů, v současnosti podíl těchto lidí klesl na sedm procent. Čtvrtina dotázaných při posledním průzkumu uvedla, že nepociťuje spokojenost ani nespokojenost. Hlavní změna v hodnocení politické situace nastala po červnových volbách, kdy mezi květnem a zářím vzrostla nespokojenost o 15 procentních bodů. Od té doby dále nespokojených mírně přibývá. Rozčarování občanů může souviset s vleklými povolebními vyjednáváními.
Prezidentovi v lednu důvěřovalo 72 procent lidí, v prosinci to bylo 73 a o měsíc dříve 70 procent. V květnu měla hlava státu podporu 71 procent oslovených. Důvěru ve sněmovnu nyní vyjadřuje 23 procent respondentů, což je proti loňskému prosinci o procentní bod méně a proti květnu 2006 to znamená pokles o šest procentních bodů. Senát se po říjnovém a listopadovém propadu dostal znovu na květnových 27 procent.
Krajským zastupitelům důvěřuje rovná polovina oslovených, tedy o tři procenta více než v prosinci, a důvěra v obecní zastupitelstva vzrostla o jeden procentní bod na lednových 65 procent. Například v listopadu ale obecním zastupitelům důvěřovalo o šest procent méně.
Spokojenost se současnou politickou situací vyjadřují častěji mladí lidé ve věku 15 až 19 let, respondenti, kteří svoji životní úroveň považují za dobrou, a voliči ODS. Mezi nespokojené se častěji řadí sympatizanti KSČM. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany, kteří svou životní úroveň považují za špatnou, nepracujícími důchodci a lidmi staršími 60 let.
Autor: ČTK
Foto: Patra Mášová
