Exekutorská komora ČR má zásadní připomínky k návrhu novely zákona, který předává zodpovědnost za justiční pohledávky Celní správě. Zákon bude v nejbližších dnech posuzovat vláda. Soudní exekutoři jsou výrazně efektivnější a mají větší znalost prostředí. Předání kompetence do rukou Celní správy by znamenalo zatížení státního rozpočtu o stovky milionů korun ročně, a navíc kvůli nižší vymahatelnosti pohledávek nakonec část dluhů odsouzených dlužníků zaplatí občané.
"Argument, že vymáhání pohledávek exekutory je málo efektivní, není podloženo žádnými konkrétními daty, realita je zcela opačná," říká prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Rostoucí počet neuhrazených justičních pohledávek neznamená, že nebyly efektivně vymáhány, pouze značí, že přírůstek je vyšší než úbytek. Výsledná bilance je ovlivněna mnoha faktory, zejména objektivní povahy. Nahlédneme-li na výkonnost celní správy stejnou optikou, vymáhaný nedoplatek mezi roky 2013-2016 se zvýšil z 1 617,7 mil. korun na 5 849,3 mil. korun, tedy více než trojnásobně.
Tvrzení, že údajná neefektivita bude odstraněna navrhovanou změnou, vyvrací Zpráva o činnosti celní správy, která uvádí vymáhaný nedoplatek v roce 2015 ve výši 5 849,3 mil. korun (330 330 případů) a vymožený nedoplatek ve výši 787,1 mil. korun (47 622 případů), což znamená obecnou vymahatelnost pohledávek ze strany celní správy cca 13-15 %. U soudních exekutorů je výtěžnost 20-25 %.
Ani samotný aparát Celní správy není na tento krok připraven, bylo by nutné přijmout a proškolit nové pracovníky, zajistit materiální vybavení, což představuje novou platební položku pro státní rozpočet v řádech stovek milionů korun ročně. Vymáhání pohledávek prostřednictvím exekutorů stát nestojí nic, naopak znamená příjem navíc z odvedených DPH a daní z příjmů. Tím pádem nelze souhlasit s řešením, aby tato agenda byla převedena výlučně na celní správu, neboť by tento krok významně zasáhl do stávající praxe.
"Věc má i své morální hledisko. Na vymáhání dluhů za náklady trestního řízení pravomocně odsouzených dlužníků prostřednictvím Celní správy se tak budou podílet všichni daňoví poplatníci, tedy absolutní většina nic nedlužících fyzických a právnických osob, kteří tak budou skrytou formou na tomto vymáhání zatěžujícím státní rozpočet participovat," upozorňuje na další negativum návrhu Vladimír Plášil. Pokud by nadále vymáhali soudní exekutoři, tak veškeré náklady spojené s realizací této činnosti zaplatí pouze odsouzení dlužníci.
"Veškerá vymáhací řízení by se měla více centralizovat, avšak posílení dalšího vymáhacího subjektu by vedlo pouze k dalšímu roztříštění celého systému vymáhání, kde již dnes figurují soudy, soudní exekutoři, daňová správa a správní orgány," vysvětluje prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
K naplnění účelu návrhu by podle exekutorů postačilo uvést, že dotčené orgány mohou o provedení exekuce požádat soudního exekutora nebo celní úřad. Pak by měly na výběr ze tří variant a bylo by zodpovědností představitelů rozhodnout, který model je nejvhodnější (jiný typ pohledávek spravuje vězeňská správa, jiný typ okresní soudy a jiný typ zase krajské soudy atp.).
