Hluboko do kapsy
Dávky na bydlení se nejspíš sníží. Co přesně chystá stát?

Dávky na bydlení se zřejmě příští rok o něco sníží. Částky stanovených nákladů na byt, podle nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, totiž nejspíš klesnou. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který připravilo ministerstvo práce. Do snížení takzvaných normativních nákladů se podle něj promítá zlevnění energií. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) původně měla v plánu zvýšit od ledna o 200 korun životní minimum, to se ale valorizovat nejspíš nebude.

V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek. Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jeho příjmu či příjmu jeho rodiny. V Praze je to 35 procent. Normativ nákladů na bydlení stanovuje vláda podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen energií. Dávka odpovídá rozdílu mezi ním a mezi 0,3 násobkem či 0,35 násobkem příjmu člověka nebo rodiny v tísni. Doplatek získají ti, co mají nárok na příspěvek na bydlení. Dávka má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí.

Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů. Průměrné částky vláda každý rok od ledna upravuje. V posledních letech rostly.

V Praze se letos stanovené náklady pohybují v nájemních bytech podle počtu lidí v domácnosti od 7711 do 18 899 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4448 do 11 792 korun. Od ledna by to mohlo být v nájmu od 7632 do 18 674 korun, ve vlastním od 4409 do 11.676 korun. V dalších místech republiky jsou podle velikosti bydliště náklady nižší než v hlavním městě. Nejmenší jsou v obcích a městech s méně než 10 tisíci obyvateli. V nájemních bytech tam činí od 4809 korun pro jednu osobu do 12 636 korun pro početné rodiny. Od ledna by to mohlo být od 4730 do 12 430, tedy o 79 až 206 korun méně. Ve vlastních a družstevních bytech jsou stejné jako v hlavním městě a mají tak i zůstat - byly by tedy o 39 až 116 korun nižší než letos.

Podle ministerstva by státní rozpočet tak mohl na dávkách na bydlení ušetřit 106 milionů korun. Z toho 84 milionů by se uspořilo na příspěvku a 22 milionů na doplatku. Autoři návrhu ale v podkladech k nařízení podotkli, že příjemců dávek nejspíš přibude, takže výdaje budou zřejmě nakonec vyšší.

Marksová původně plánovala, že by se od ledna mělo zvednout životní minimum o 200 korun na 3610 korun. Naposledy se zvyšovalo v lednu 2012. Vláda nařízení o valorizaci má ve svém letošním legislativním plánu, ministerstvo práce mělo návrh předložit teď v listopadu. Částka se upravuje tehdy, pokud se index spotřebitelských cen za sledované období zvýší aspoň o pět procent. To se nestalo.

Z násobků minima se stanovuje hranice příjmu, která je pro přidělení některých příspěvků rozhodující. Pokud by minimum rostlo, mohlo by na dávky dosáhnout víc lidí. "Nyní se rýsuje jako pravděpodobnější varianta, že nejchudším pomůžeme jinými nástroji," uvedla Marksová. Uvažuje prý o tom, že by se peníze využily na proplácení školních obědů či školních autobusů i na náhradní výživné od státu za neplatiče alimentů. "Přilepšit by si mohli i starší důchodci, kterým bychom přispěli fixní částkou," dodala ministryně.