Návrh skupiny poslanců na uzákonění 15. března jako Dne zrady a zániku státnosti Československa u vlády zřejmě narazí. Nový významný den by v zákonu o svátcích připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. Kabinet by měl podle podkladů pro pondělní schůzi poslat zákonodárcům k novele záporné stanovisko se zdůvodněním, že nynější zákon připomíná události uvedeného historického období dostatečně.
Nový významný den by se podle předlohy Lea Luzara (KSČM), Jiřího Miholy (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO) oficiálně jmenoval Den zrady, zánik státnosti Československa. Kabinet ANO a ČSSD však vyzve podle předběžného stanoviska pro zákonodárce ke zdrženlivosti. Přílišné rozšiřování počtu významných dnů k období nacistické okupace by mohlo vést k nepřehlednosti a být na úkor jejich symbolického významu, stojí v dokumentu.
Předkladatelé uvádějí, že 15. března 1939 se "dokonala zrada Spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu". "Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava," napsali v důvodové zprávě k předloze.
Kabinet označí takovou interpretaci za nepřesnou a zavádějící, když se za projev zrady obvykle pokládá už proces sjednávání mnichovské dohody podepsané koncem září 1938 a kontinuita československého státu se po dobu protektorátu dovozuje z existence exilové vlády. Schválení novely by navíc "zbytečně zatěžovalo současné vynikající vztahy" s Německem i se státy, které předkladatelé označují za zrádce, stojí v materiálu pro zákonodárce.
Ve Sněmovně už leží novela poslanců SPD, která by stanovila 15. březen jako Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem. Kabinet k ní poslal zákonodárcům záporné stanovisko s obdobným odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné. Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle vlády už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství.
Počet významných českých dnů se zvýšil letos, kdy se mezi ně zařadil 21. srpen. Připomíná oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968.
