Desítky lidí uctily v Motole památku obětí komunismů

Desítky účastníků pietního shromáždění uctily minutou ticha a položením věnců k památníku Obětem komunismu v sobotu památku lidí popravených za totality. Akce uspořádala Konfederace politických vězňů. U společného pohřebiště na motolském hřbitově se sešli politici, duchovní i lidé utlačovaní komunistickým režimem.

"Chceme společně připomenout, že mezi oběťmi komunismu byli ti, kteří aktivně bojovali, i ti, kdo jen zastávali jiné názory, nebo byli označeni za třídní nepřátele pro svůj původ nebo vzdělání," řekl prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. "Slibme si při jejich památce, že uděláme všechno pro to, aby svobodná společnost byla společností práva a spravedlnosti. Chyby demokracie jsou právě to, co otevírá cestu totalitě," řekl.
Hromadné hroby v Ďáblicích a společné pohřebiště motolského hřbitova jsou místa, kam se v Praze ukládala těla a popel obětí komunistického režimu. Podle Konfederace politických vězňů se dosud podařilo identifikovat jen část ostatků. Urny byly někdy označeny jen čísly, jindy zcela neoznačeny.

Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je třeba k památce obětí přistupovat s velkou pokorou. "Vzpomínám s hlubokou úctou. Vidím však, jak málo pro ty oběti děláme a stydím se za to. Prosím všechny oběti i jejich pozůstalé za odpuštění," řekl při pietním aktu.

Věnce k památníku položili zástupci prezidentské kanceláře, obou komor parlamentu, ministerstva obrany, Konfederace politických vězňů a další představitelé.
V 50. letech, kdy stoupal počet popravených politických odpůrců, se režimu zřejmě jevilo vhodnější zbavovat se těl zpopelněním v krematoriu. Nejdříve ve Strašnicích, později v Motole. Podle tehdy platného nařízení byly urny s popelem skladovány ve věznicích. Teprve po roce 1958 začalo jejich ukládání do země.

Místem posledního odpočinku popravených politických vězňů se staly jámy společného pohřebiště v Motole. Pohřbeni byli tajně, beze jmen, pod čísly a v několika etapách.

Foto: archiv