Náhradní péče
Dětí v kojeňácích ubývá, pěstouni vyjdou stát levněji

V Česku se dlouhodobě daří snižovat počet dětí v dětských domovech a kojeneckých ústavech. Momentálně tam zůstává zhruba tisíc dětí do tří let. Jinak se ale většinu daří posílat do pěstounských rodin, což se pozitivně podepisuje na vývoji dítěte. Finanční podpora státu pro náhradní rodiče je navíc v konečném důsledku méně nákladná než investice do ústavů. Zprávu přinesl server iRozhlas.cz.

Děti nedostávají v dětských domovech tolik potřebnou individuální péči od jednoho člověka (zaměstnanci se během směny starají o více dětí naráz), což se později negativně prokazuje na jejich mentálním i inteligenčním vývoji.

"Přestože je v kojeneckých ústavech velmi dobře vzdělaný personál - a myslím si, že všichni v nich pracují s největším možným nasazením a láskou - není možné novorozenci, který to neurologicky a biologicky pro svůj vývoj potřebuje, zajistit jednu stálou pečující osobu," řekla iRozhlasu ředitelka organizace Lumos Petra Kačírková.

Za poklesem dětí v pečovatelských ústavech může novela zákona o ochraně dětí z roku 2013. Podle ní je péče v rodinném prostředí nadřazená péči ústavní, kterou vidí až jako poslední možnost. Přesto je Česko v téhle oblasti stále poslední zemí Evropy, jež umisťuje děti mladší tři let do ústavní péče.

Zdlouhavý proces

I přes snižování počtu v kojeneckých ústavech a dětských domovech je tu stále problém s pomalým procesem přeřazení dítěte do pěstounské péče. Vhodných náhradních rodin je málo, neboť pěstounem se nemůže stát každý. Člověk musí kromě trestní bezúhonnosti projít intenzivním přípravným kurzem, v jehož průběhu ho hodnotí doprovodná organizace, která posudek pošle kraji. Dále pak soudy nepracují dostatečně rychle v procesu svěření péče. Některé případy se táhnou i měsíce.

Například ve Zlínském kraji však přestali děti umisťovat do kojeneckých ústavů už předloni, píše iRozhlas. V Moravskoslezském kraji se snaží ústavní péči utlumit úplně. "Aktivně pracujeme i s institutem takzvané pěstounské péče na přechodnou dobu, tedy nejlépe do návratu dítěte zpátky do biologické rodiny. V našem kraji žije v institucionální péči asi 600 dětí, zároveň máme 3600 pěstounských rodin a pěstounů. Počet dětí v pěstounské péči je tak násobně vyšší," uvedl vedoucí Odboru sociálních věcí Moravskoslezského kraje Daniel Rychlík.

Pro stát je navíc výhodné posílat děti k náhradním rodičům, protože ho to vyjde levněji než dotování ústavů. Zatímco podle čísel z roku 2017 stála ústavní péče o dítě do tří let 65 tisíc měsíčně, tak přechodní pěstouni dostávají 20 tisíc, dlouhodobí 12 tisíc (s více dětmi je částka vyšší).