Bývalý diplomat Jiří Dienstbier patří do úzkého okruhu trojice lidí, o kterých sociální demokracie uvažuje jako o kandidátech na Hrad. Šéf ČSSD Jiří Paroubek další dvě jména prozradit nechce, odtajňuje ale, co by měl kandidát splňovat.
Blížící se volba prezidenta začíná vážněji hýbat politickou scénou. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek ve čtvrtek novinářům ozná
Mělo by jít o člověka, který je nestranický, proevropský, s dostatečným sociálním cítěním a který bude sdílet názory vlády. „Splňuje řadu těchto vlastností,“ řekl Paroubek na adresu Jiřího Dienstbiera. Také je jasné, kde sociální demokracie lovit nebude: v akademických kruzích.
Paroubek přitom dříve zmiňoval, že odtud by Klausův soupeř vzejít mohl. Jako o možném kandidátovi mluvil o ekonomovi Janu Švejnarovi. Ve čtvrtek před novináři to však vypadalo jinak; Švejnarovo jméno nepadlo a akademik je zapomenut. „Těžko si umím představit akademika, který si sedne k diskuzi s Václavem Klausem,“ pokračoval Paroubek. „Byl by pro něj snadným soustem.“
Prezidentská volba se uskuteční příští rok v únoru nebo březnu, sociální demokraté by chtěli jméno definitivního kandidáta znát někdy v září. Ale nepřijdou s ním sami, čekají, koho navrhnou lidovci, zelení a komunisté.
Hledání Neklause
Zatím tedy jediným jistým kandidátem je Václav Klaus, kterého bude podporovat ODS. U zbylých stran vládní koalice není úplně jasné, pro koho se rozhodnou. Sociální demokracie chce také otevřít debatu o prezidentských pravomocích. Představu má zhruba takovouto: hlava státu přímo volená občany, tedy silnějším mandátem, ale s ještě menší mocí než dnes. "Přijal bych kandidaturu, pokud by se na ní sjednotily strany napříč politickým spektrem. Musím jednoduše vidět, že ve všech skupinách poslanců a senátorů různých stran bude odhadnutelná část, která je ochotná pro mě hlasovat,“ nechal se slyšet Dienstbier. Třeba k posílení šancí povolá rodinu: Jiří Dienstbier mladší je zastupitelem za ČSSD na Praze 2, dcera Monika je partnerkou místopředsedy vlády Martina Bursíka.
Sociální demokraté také neskrývají, na co všechno mají pifku. Rádi by prezidentovi sebrali právo abolice, tedy zastavit trestní stíhání, přinejmenším spolu s premiérem by mohl jmenovat členy bankovní rady ČNB a ústavní soudce. Jasněji by mu vymezili mantinely, ve kterých by se mohl pohybovat v povolebních vyjednáváních. Pohrávají si s myšlenkou, že by byl prezident snadněji odvolatelný, ne jen rozhodnutím Ústavního soudu. Podle místopředsedy sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou to všechno návrhy do diskuze, ale snáze by se prosazovaly společně s přímou volbou prezidenta.
Tu podle vnitrostranického průzkumu preferuje naprostá většina členů ČSSD. Je však nepravděpodobné, že by platila už pro příští volby. Jinak by situace mohla vypadat za šest let, kdy by v ní mohl kandidovat i nynější předseda Paroubek. „Pokud se ukáže, že by to bylo užitečné, určitě bych to neodmítal,“ řekl. Jenže nejdřív by sám sebe musel považovat za úspěšného politika, který se osvědčil ve vysoké ústavní funkci. A to je podle Paroubka těžko splnitelný úkol.
Foto: Tomáš Novák
