Disidentka: Češi zesobečtěli a jsou snáze manipulovatelní

Domácí
12. 1. 2014 11:31
Dana Němcová v těchto dnech oslaví 80. narozeniny.
Dana Němcová v těchto dnech oslaví 80. narozeniny.

Větší důraz na dodržování lidských práv ve světě, tak jak je Česká republika zastávala v osobě Václava Havla či Karla Schwarzenberga, u současných českých vlád chybí, řekla tvrdí někdejší disidentka Dana Němcová, která v těchto dnech oslaví 80. narozeniny.

"(Vlády) navazují na tu pragmatickou linii, materialisticky orientovanou, kdy se hlavně jedná o to, abychom si nezkazili kšefty a sousedské vztahy nenarušili nějakou kritikou nebo postojem, který by nebyl vítán. To shledávám velice pochybeným a nijak mě to netěší," řekla Němcová.

Obecně vnímaná autorita typu prvního českého prezidenta podle ní v této oblasti chybí. "Zatím jsme neměli na politiky ani úředníky v lidskoprávní oblasti štěstí, kromě našich dvou posledních ombudsmanů, kteří byli skvělí," uvedla. S nadějí hledí na Jiřího Dienstbiera, který by v příští vládě měl být ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti. "Přála bych jemu i sobě, aby měl smysl v politice pro lidskoprávní problematiku. Jako syn disidenta, který si i něco na obranu lidských práv odseděl, by tento cit mohl mít," míní Němcová, pro niž lidská práva jsou celoživotním tématem.

U příští vlády jí však chybí pochopení pro občanskou společnost v akci. "Pokud chci být do budoucna optimistka, tak si všímám spíš nevládních organizací jako Člověk v tísni, církevních organizací a občanských sdružení zabývajících se pomocí a humanitárními úkoly, které společnost má taky," uvedla.

Dana Němcová s bývalým prezidentem Václavem Havlem.Sama Němcová je od smrti Olgy Havlové předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, která pomáhá českým občanům s tělesným, mentálním nebo sociálním znevýhodněním a podporuje rozvoj služeb v této oblasti občanské spoluzodpovědnosti.

Němcová se přes 20 let věnuje problematice uprchlíků a azylantů, počátkem 90. let zakládala Poradnu pro uprchlíky tehdy při Českém helsinském výboru a dodnes v ní působí "Vypukla válka v Bosně a Hercegovině, začali přicházet uprchlíci a bylo třeba jejich situaci řešit," vzpomíná na vznik poradny. "Věděli jsme, že je potřeba nějaký mezičlánek mezi státní správou, legislativou a lidmi, kteří potřebovali pomoc. Zažívali obrovské trauma, jejich země dosud žila bez větších národnostních konfliktů a najednou byli konfrontováni s tím, že nejbližší přátelé nebo i členové rodiny by měli být nepřáteli," vzpomíná.

Připomíná tehdejší solidaritu Čechů. "Tehdy se projevil soucit, přicházeli rodiče s dětmi, přinášeli dárky, babičky, které z důchodu přinesly něco, co jsme mohli darovat rodinám." Němcové je však líto, že stejného přístupu by dnes už Češi asi nebyli schopní. "I s odvoláním na EU a její pravidla se prostor pro integraci zužuje, přestože na tom nejsme tak jako státy, které hraničí s krizovými oblastmi a čelí přílivu uprchlíků," řekla. "Myslím, že by mělo dojít i na dělbu toho břemene a že bychom měli umožnit nějakým nešťastníkům, aby se tady, přinejmenším jejich děti, najedli."

Němcová se domnívá, že lidé od té doby "zesobečtěli". "Máme pocit, že je krize a že o něco můžeme přijít, že jsme ohroženi, že můžeme ztratit zaměstnání. Zase se lidí zmocňuje nějaký strach a ten, kdo se bojí, je samozřejmě snadněji manipulovatelný," dodala.

Němcová se vyjádřila i k aktuálnímu případu ruského podnikatele Alexeje Torubarova. V Rusku je obžalován z podvodu, ale tvrdí, že ve své vlasti je ohrožen na životě. V Česku požádal o azyl a usiloval o občanství. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek však nařídil jeho vydání do Ruska ještě před ukončením azylového řízení. Torubarov nyní uprchl do Maďarska, kde jej zadržela policie. Hodlá znovu usilovat o azyl v ČR.

"Bylo to velmi problematické včetně toho vydání. Disidenti v Československu také byli kriminalizováni, bylo to všechno možné od výtržnictví po příživnictví, aby to vypadalo tak, že to není politická perzekuce," připomíná Němcová. "A tak si představuji, že v Rusku to vypadá obdobně. Záminka kriminalizovat někoho nepohodlného - s tím, myslím, mají bohatou praxi, takže bych se bála vydávat ho do vlasti, pokud u nás žádá o azyl," uzavřela.

Autor: ČTK Foto: ČTK , archiv

Další čtení

Jan Lipavský vede českou diplomacii od prosince 2021

Domácí
2. 7. 2025

Zlínský kraj zajistí posílení dopravy na Dny lidí dobré vůle ve Velehradě

Domácí
2. 7. 2025

Nymburskou nemocnici ochromil kyberútok, funguje v nouzovém režimu

Domácí
1. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ