Kočka divoká, která během 19. století zcela zmizela z české přírody, se pomalu vrací zpět. Zatím posledním důkazem toho, že se opět objevuje v české krajině, jsou snímky z konce zimy ze severní části Bílých Karpat.
Fotopasti zachytily kočku divokou v posledních letech několikrát - na Šumavě, v Javorníkách nebo v Českém lese. Dosud ovšem chyběly důkazy o jejím trvalém výskytu v české přírodě, či dokonce o jejím rozmnožování.
Na nových snímcích z Bílých Karpat, kousek od hranic se Slovenskem, je ovšem zachycena, jak si nedaleko doupěte brousí drápy nebo se vyhřívá ve slunečních paprscích, což by mohlo ukazovat na trvalejší "pobyt" zvířete. Pokud se v dalších měsících a letech potvrdí, mohou přírodovědci překreslit západní hranici trvalého výskytu této vzácné šelmy v Karpatech, za kterou byla až doposud považována slovenská řeka Váh.
"Podle chování kočky u doupěte lze usuzovat, že zde pobývá už delší dobu, a tak doufáme, že se nám v létě podaří potvrdit i její rozmnožování. Nález mi udělal velkou radost a přinesl naději, že by se k nám kočky mohly ze Slovenska rozšířit nebo zde už možná jsou. Bílé Karpaty svojí nadmořskou výškou, členitým terénem a pozůstatky zachovalých přirozených lesů poskytují optimální biotop pro tento kriticky ohrožený druh šelmy," řekla Jana Pospíšilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se monitoringem kočky divoké dlouhodobě zabývá.
Kočka divoká stejně jako vlk, rys či medvěd doplatila na systematické lidské pronásledování a během 19. století z české krajiny zcela vymizela. V posledních letech se ovšem objevují důkazy včetně snímků z fotopastí, že se tato zvířata pomalu vracejí. Například vlk a rys byli prokazatelně zachyceni na severu Čech.
Ekologické Hnutí DUHA teď spolu se dvěma českými univerzitami, dvěma národními parky a státní Agenturou ochrany přírody a krajiny spouští projekt, jehož cílem je co nejpřesnější monitorování kočky divoké, ale také vlka, rysa a medvěda, a to ve většině pohraničních hor.
"Intenzivní fotomonitoring, který rozjíždíme v rámci společného projektu s Hnutím DUHA, by mohl přinést další informace a odpovědi," řekla Jana Pospíšilová z Univerzity Karlovy. Podle Karla Chobota z Agentury ochrany přírody a krajiny mohou fotopasti přinést podobná překvapení jako vloni v případě rozmnožování vlka nedaleko Doks.
V Česku žije podle odhadu zoologů asi sedmdesát rysů - především v jihozápadních Čechách a v Beskydech. V CHKO Kokořínsko - Máchův kraj se vloni usídlila jedna vlčí smečka. Vlci se ale objevují také třeba v Beskydech nebo na Šumavě. Stopy medvěda bývají zaznamenávány v Beskydech, někdy i v Bílých Karpatech.
"To, jestli tu kočka divoká i další druhy vzácných šelem vydrží, záleží i na tom, zda jejich výskyt budou tolerovat lidé. Největší hrozbu pro vzácné šelmy představuje pytláctví," poznamenal Pavel Dekař z Hnutí DUHA Bílé Karpaty, který fotopasti instaluje. Podle jeho kolegy Miroslava Kutala z olomoucké pobočky této organizace evropské zkušenosti ukazují, že se velké šelmy dokážou přizpůsobit moderní evropské krajině, v níž dominují lidské aktivity.
"Šelmy se pomalu vracejí i do naší přírody. S partnery z univerzit i ze státní správy se budeme snažit jejich návrat podchytit. Fotomonitoring, který již řadu let úspěšně uskutečňujeme v Beskydech, by se měl rozšířit i do Bílých Karpat, Jeseníků nebo Krkonoš," konstatoval Kutal. Dodal, že fotomonitoring doplní stopování, genetické analýzy nalezených vzorků trusu a srsti a rovněž speciální analýzy o tom, nakolik je nově obydlené prostředí pro tato zvířata vhodné, což provedou experti z Univerzity Karlovy a Ostravské univerzity.
