Ministři se dohadují, zda by se věk odchodu do důchodu měl zmrazit na 65, nebo 67 letech. Ve hře jsou miliardy korun. Bez ohledu na výsledek však zřejmě důchodce čekají mimořádné přídavky.
Spor mezi ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) o to, kdy lidé budou chodit do penze, jde do dalšího kola. Marksová navrhuje 65 let, na Babišův popud ovšem musela zpracovat další variantu zákona o sociálním pojištění, která počítá se 67 roky.
Podle novely zákona o sociálním pojištění, kterou nyní připravilo ministerstvo práce, bude mít konečné rozhodnutí dopad na životy desetitisíců lidí. Pozdější odchod do penze by se podle Babišovy varianty týkal ročníků v rozmezí 1966 až 1976.
Naopak by si výrazně polepšil státní rozpočet. Pokud by totiž vláda přistoupila na hranici 65 let, znamenalo by to deficit 1,5 procenta HDP. V roce 2060 by dosáhl oproti současnému stavu 63 miliard korun. Podle druhé varianty by to bylo 40 miliard korun. Celkový deficit by se pak v průběhu let mohl u první z variant vyšplhat až na 3,5 bilionu korun. To je o 1,4 bilionu více než u druhé možnosti.
V tomto případě ovšem budou hrát roli i jiné faktory, než je dluh na důchodovém účtu. V současnosti se důchodový věk prodlužuje prakticky donekonečna, což by znamenalo, že by například děti, které se narodí letos, šly do penze téměř v 74 letech. Koalice se proto již dříve dohodla, že stanoví hranici, na které se odchod do penze zastaví. Podle propočtů ministryně Marksové by lidé měli v penzi strávit v průměru čtvrtinu života. "My v tuto chvíli víme, že náš věk je asi o 2,5 roku nižší, než se dožívají lidé v Evropské unii. Takže i proto si myslím, že 65 let odpovídá," konstatovala už dříve Marksová.
VÍCE SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
