Tunel v "plenkách"
Dolínek: Po otevření Blanky se dají čekat dopravní komplikace

Po otevření pražského tunelového komplexu Blanka lze očekávat dočasná omezení provozu v tunelu, ale i dopravní komplikace v Holešovičkách a na Vítězném náměstí, řekl ve středu na tiskové konferenci náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Blanka je jako čerstvě narozené dítě, bude se teprve učit chodit, což bude provázet klopýtání. Řidiči i Pražané musí mít trpělivost, uvedl náměstek. Tunel se otevře po několikaletých odkladech v sobotu odpoledne.

Více než šestikilometrová stavba, která je součástí městského okruhu, je podle náměstka sirotkem. Chybí totiž pokračování vnitřního okruhu, ale i navazující propojení se stále nedokončeným pražským okruhem, jehož výstavbu bude platit stát. "Blanka měla být dokončena v době, kdy stát dokončí svoji investici do pražského okruhu. Stát nás ale nechal na holičkách," uvedl Dolínek. Tunel bude proto řidičům sloužit jen ve zkušebním provozu.

"Chceme ve spolupráci s hlavním městem dostavět dálniční pražský okruh, bez Prahy ho ale nepostavíme. Majetkoprávním orgánem v této věci je Praha, ne ministerstvo. Je to náš společný problém, ne problém státu," uvedl v reakci mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) by se měl stát na výstavbě infrastruktury podílet. "Je potřeba dokončit okruh, aby se na něj tunel mohl organicky navázat a splnil svůj cíl. Není to úkol Prahy, ale i státu. Budu požadovat, aby se signifikantně podílel," řekla ve středu odpoledne Krnáčová při prohlídce tunelu.

Současná podoba městského okruhu je dána územním plánem, který byl schválen v září 1999. Dokončení celého okruhu se původně předpokládalo do roku 2010. O pokračování vnitřního okruhu bude podle náměstka vedení města rozhodovat v nadcházejících týdnech. Jde zejména o nový tunel podél Vltavy ve směru ke křižovatce Balabenka a o možnost zahloubení Holešoviček.

"Řidiče bych chtěl požádat o opatrnost a zvýšenou pozornost," řekl náměstek. Podle něj se budou muset teprve naučit Blanku používat. Zprvu proto bude v celé délce snížená rychlost 50 kilometrů v hodině.

Komplex včetně napojení na Strahovský tunel vyjde na 43 miliard korun a původně měl řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu, jejíž základní kámen pokládal někdejší primátor Pavel Bém (ODS), od začátku provází řada problémů - od soudních pří, přes prodražování, až po propady půdy.

Hlavní silniční systém hlavního města mají podle plánu tvořit dva okruhy, tedy vnější obchvat Prahy a vnitřní městský okruh, propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů.

Z městského okruhu je nyní v provozu jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most, následně rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským na Břevnov. Zde se napojuje Blanka, která okruh převání pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky.

Zatím v nedohlednu je část okruhu, která by měla navázat na Blanku a přes Balabenku pokračovat ke Štěrboholské radiále. Po dokončení by měl mít městský okruh mít délku zhruba 33 km.

Firmy, které se podílely na stavbě tunelového komplexu Blanka, odmítají do otevření tunelu komentovat, kolik jim město dluží. Kvůli sporům ale nebude provoz v Blance ohrožen, shodly se na tiskové konferenci zástupci společnosti Metrostav, ČKD Praha DIZ, Eurovia, Satra a firmy Inženýring dopravních staveb (IDS). 

"Máme smlouvu do konce roku 2016, veškeré věci finanční a věcné máme s městem vypořádány. Co se týká servisu během zkušebního provozu a pohotovosti, tak je ctí každé firmy se o své dílo postarat," řekl Miloslav Hadrava z Metrostavu. K jeho výroku se připojily i zástupci zbylých společností. "Rozpory nebudou mít v žádném případě vliv na provoz tunelu," řekl mluvčí ČKD Praha DIZ Karel Samec. Většině firem končí smlouvy až v příštím roce.