Zdravotnictví
Dopad koronaviru: lidé rušili prohlídky u lékaře, nemoci řešili googlením

Během nouzového stavu byla většina Čechů nucena změnit či přizpůsobit své chování a zavedené zvyky. To se projevilo i na počtu návštěv u lékařů.

Z návštěvy svého lékaře či zdravotnického zařízení měla obavy více než polovina z dotazovaných žen (51,2 %) a mužů (49,6 %), vyplývá z průzkumu agentury IPSOS. Strachovali se nejvíce mladí lidé ve věkové kategorii 18-26 let (51,9 %), v těsném závěsu pak byli zástupci z nejstarší věkové kategorie 54-65 let (51,8 %). Nákazy se nejvíce báli lidé v Plzeňském (64, 3 %) a Jihočeském kraji (60, 6 %). Naopak nejmenší strach z nákazy měli obyvatelé Královéhradeckého (24 %) a Pardubického kraje (33,3 %). Téměř polovina (48,2 %) respondentů se domnívá, že období koronaviru mělo negativní dopad na zdravotní péči v Česku.

"Cílem průzkumu bylo zjistit, jak moc se mimořádný stav projevil na přístupu Čechů k péči o zdraví. Realizovaný průzkum nám přitom potvrdil domněnku, kterou jsme jako lékárníci nabyli během jarních měsíců - po intenzivní vlně únorových a březnových nákupů, při které se lidé předzásobovali rouškami, gely a léky na chřipku a nachlazení, návštěvnost lékáren významně opadla. Snížil se také počet léků vydaných na recept, z čehož se dá usuzovat, že lidé skutečně návštěvy lékařů rušili. Přitom právě pravidelné prohlídky u dlouhodobě nemocných pacientů, či preventivní prohlídky u všech ostatních, můžou v krajních případech dokonce i zachránit život," říká Michala Belasová, vedoucí odborných projektů lékáren BENU.

Odložená prevence? Na neurčito

Předem domluvenou lékařskou prohlídku zrušilo celkem 43,7 % dotazovaných pacientů, náhradní termín si přitom zajistila jen necelá třetina z nich (28, 9 %), každý sedmý dotazovaný pacient (14, 8 %) nový termín lékařské prohlídky zatím nemá. Preventivní prohlídky častěji rušily ženy (48, 8 %) než muži (38, 5 %). Nejvíce návštěvy lékaře rušili skupina respondentů ve věkové kategorii 45-53 let (47, 3 %) a nejméně skupina ve věkové kategorii 36-44 let (41 %).

Podle Michaly Belasové můžou být problémem i přeplněné kapacity lékařů: "Na termíny některých druhů preventivních prohlídek se v Česku stále dlouho čeká. Lidé tak řeší pouze případy, kdy je něco akutně bolí a ostatní problémy odkládají. U vážnějších nemocí, jako je například diabetes nebo kardiovaskulární choroby zapříčiněné vysokou hladinou cholesterolu, je to však velký problém."

Lékárny BENU proto nabízí konzultace a testování, které pomáhají v preventivní péči o pacienty. Nechat si změřit hladinu cukru, nebo hladinu cholesterolu v krvi mohou lidé přímo ve vybraných lékárnách, celá procedura trvá jen chvilku. Na základě výsledků poté dostanou doporučení, jak nejlépe a nejefektivněji postupovat dále, co nezanedbat, a na co si dát pozor. Kromě těchto "rychlých" konzultací je v lékárnách možné objednat se na testování paměti, resp. screening kognitivních poruch, díky čemuž lze diagnostikovat počínající Alzheimerovu nemoc a zakročit včas. Dále je lékárenský personál odborně proškolen na poradenství při odvykání kouření nebo homeopatické konzultace.

"Z výsledků našeho lednového veřejného průzkumu jsme zjistili, že lidé by v lékárně rádi využili právě možností měření hladiny cholesterolu (58 % respondentů), měření hladiny cukru v krvi (57 % respondentů) či testování paměti (40 % respondentů). Naším cílem je dostat do povědomí pacientů, že lékárna není jen o výdeji krabiček s léky, ale že v ní mohou vyhledat a využít odbornou zdravotní pomoc, která je v rámci programu BENU PLUS bezplatná," říká Michala Belasová a dodává: "Lékárník bývá často první odborník, na kterého se lidé se zdravotním problémem obrací, a my jsme rádi, že můžeme lidem pomáhat i prostřednictvím našich konzultací. Čas totiž při léčbě mnohdy hraje zásadní roli," uzavírá.

Léčíme se na Googlu

Během pandemie Češi nejčastěji konzultovali svůj zdravotní stav s lékařem po telefonu (49, 8 %). Celkem 14,8 % lidí řešilo své zdraví s lékárníkem a služeb on-line odborné poradny využilo 7, 9 % respondentů. Necelá pětina respondentů (19,1 %) si vystačila s vyhledáváním rady prostřednictvím Googlu a 20, 1 % lidí odbornou pomoc nepotřebovalo nebo využilo jiné řešení. Někteří respondenti pak zvolili kombinaci konzultací více způsoby. Michala Belasová k výsledkům průzkumu dodává: "Když není z nějakého důvodu možné dojít se poradit s lékařem nebo odborníkem v lékárně, například pokud máte podezření na infekční nemoc, telefonická či on-line konzultace s lékařem anebo lékárníkem je určitě vhodným způsobem, jak zjistit relevantní informace. Před ostatními informacemi z Googlu bychom se ale měli mít na pozoru a vždy si jejich pravdivost ověřit s odborníkem."