Dvě desítky senátorů se obrátí na Ústavní soud kvůli vyplácení doplatků na bydlení. Ve středu odpoledne mu pošlou návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou. Řekla to senátorka Renata Chmelová. Pod návrh se podle ní podepsali zákonodárci všech klubů.
"Pokud obec vyhlásí takovou oblast, tak lidé, kteří získají nové nájemní smlouvy, přestanou mít nárok na doplatek na bydlení. Lidé v ubytovnách uzavírají většinou smlouvy na tři měsíce. Je otázka, jak se k otázce postaví úřad práce při obnovování smluv," uvedla Chmelová. Dodala, že pravidla dopadají i na matky s dětmi, mladé po odchodu z dětských domovů či seniory, kteří se ocitli v tísni a snaží se si najít nové bydlení.
Možnost vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, dává radnicím letošní novela o hmotné nouzi. Do takových lokalit pak úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Podle Platformy pro sociální bydlení omezení platí ve 12 obcích a městech, další tři desítky ho zvažují. Podle dřívějších informací tak dávku nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chtěl vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem.
Podle kladenského senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) chce Kladno za takovou problémovou oblast prohlásit celé město. "Kladno pravděpodobně pojalo možnost opatření tou nejabsurdnější formou. Navrhlo vyhlášení celého území města za takové ghetto. Myslím si, že obyvatelé Kladna nemají představu, že žijí v ghettu," řekl Dienstbier. Podle něj má opatření i ústavní rozměr. "Na pomoc v hmotné nouzi je nárok garantovaný Listinou základních práv a svobod. Není přijatelné, aby v Berouně občan nárok měl a na Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal," argumentoval. Podotkl, že zákon nyní žádné výjimky neumožňuje.
Omezení dávek na bydlení do takzvaných oblastí s nežádoucími jevy kritizovaly organizace na pomoc lidem v nouzi jako například Charita ČR. S opatřením nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Začátkem listopadu vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění paragrafů s tímto pravidlem ze zákona o hmotné nouzi a "zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu". Také podle rady změna nepřispěje ke zmírnění chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak je ještě prohloubí. Lidé se přesouvají do míst, kde pomoc získají.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby jim zůstaly peníze na živobytí. Dávky na bydlení poskytují úřady práce. Obce mohly do vyplácení mluvit od jara 2015. Podle tehdejší novely o hmotné nouzi musely s výplatou pomoci souhlasit. Toto ustanovení podle některých zákonodárců mohlo být v rozporu s ústavním pořádkem a v praxi dělalo potíže. Problematická úprava se pak vyškrtla loni při další novele.
Za návrhem na zrušení zákona je fórum pražských senátorů, které sdružuje členy horní komory z pražských obvodů. Jejich podnět s 20 podpisy by měl dnes odpoledne Ústavní soud obdržet do datové schránky.
