Doprava na Labi ustala. Je málo vody

V řece Labi je tak málo vody, že mezi Ústím nad Labem a Děčínem po ní nemohou jezdit lodě. Stojí nejen nákladní doprava, ale i turistické lodě, které mají většinou nižší ponor než nákladní. Ředitel závodu Dolní Labe Jindřich Zídek řekl, že průtok v Labi je na období června mimořádně nízký.

Výška hladiny Labe ve středu v Ústí nad Labem dosahovala 155 centimetrů a korytem řeky protékalo 109 metrů krychlových vody za sekundu. Průměrný dlouhodobý průtok je zde 293 metrů krychlových za sekundu. "Na červen jsou tak nízké průtoky neobvyklé. Kolem Medarda se většinou zvedají. Letos sice prší, ale srážky nejsou příliš silné," uvedl Zídek. Málo vody v Labi je již od dubna.

Nedostatek vody znemožňuje nejen plavbu lodí, ale je podle Zídka nepříznivý i pro přírodu. Neobvyklé sucho škodí rostlinám při březích. Obnažené břehy zde navíc zapáchají. Povodí Labe prozatím nemuselo omezit odběr vody z řeky, ten by zakázalo až při průtoku pod 60 metrů krychlových. K takovým hodnotám se průtok dostane jen v případě, že by nepršelo celé léto.

Zatímco po Labi nad Ústím nad Labem je řeka splavná pro lodě s ponorem dva metry, pod Ústím nad Labem neproplují lodě s ponorem vyšším než 95 centimetrů. To podle Zídka nesplňují ani rekreační jachty.

Například Československá plavba labská většinu lodí, které to umožňují, poslala již na jaře na evropské vodní cesty, kde je vody dostatek. Provozovatel lodi Děčín Ivan Julák, která vozí turisty z Děčína do Hřenska a má letos plout i z Ústí nad Labem, musel svoji činnost přerušit. "Sucho je pro mne doslova likvidační. Navíc jsem nedostal ani slíbené dotace," uvedl. K tomu, aby mohl plout, potřebuje výšku hladiny alespoň 170 centimetrů. Stejně jako turistická loď stojí i přívoz v Dolním Žlebu na Děčínsku.

Situaci s nedostatkem vody by vyřešila stavba jezu poblíž Děčína. Jeho výstavbu ministerstvo dopravy plánuje již od devadesátých let minulého století a požadují jej i dopravci, podnikatelé a některé radnice. Proti jsou naopak ekologové i ministerstvo životního prostředí, kteří se obávají o unikátní biotopy na březích Labe.

Foto: archiv