Otočili
150 km/h se na dálnicích jezdit nebude, rozhodli poslanci

Na vybraných úsecích dálnic nebude možné zvýšit za příznivých podmínek nejvyšší povolenou rychlost až na 150 km/h. V úterý tak rozhodla sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh Senátu, který zvýšení rychlosti odmítl.

Novela zákona o pozemních komunikacích tak nyní zamíří k prezidentovi.

Prezident Miloš Zeman již koncem dubna řekl, že by zákon umožňující stopadesátikilometrovou rychlost vetoval. Proti zvýšení byl i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), podle něhož česká dálniční síť zatím na takovouto rychlost není stavěná. Ťok v úterý před poslanci podpořil senátní verzi zákona.

"Jsem rád, že prošla tato verze zákona, protože si myslím, že v současné době naše dálnice nejsou na tuto rychlost připraveny," řekl Ťok po schválení zákona. České dálnice jsou podle Ťoka postaveny pro rychlost 120 až 130 km/h. "Z tohoto pohledu jsou zejména projektovány prvky, které ovlivňují bezpečnost," poznamenal. Zvýšení maximální povolené rychlosti by proto podle něj vyžadovalo i úpravu těchto bezpečnostních prvků. Ministr dodal, že nepodporuje ani povolení rychlosti 150 km/h za určitých podmínek, například dobrého počasí.

Schválená novela nyní umožní v souladu s původním vládním návrhem zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů v hodině na vybraných silnicích první třídy, zejména čtyřproudých. Sněmovna nejprve rozšířila tuto možnost i na dálnice, na nichž by se tak dalo jezdit ve vybraných úsecích rychlostí až 150 km/h, ale Senát to odmítl. Poslanci nyní na jeho návrh přistoupili.

Senátoři se souhlasem ministra dopravy z novely vyňali také oprávnění dopravní policie mít poslední slovo při úpravě místních komunikací, o které se starají obce. Senátní verze, kterou sněmovna schválila, počítá i s tím, aby kanalizaci, vodovody nebo kabely veřejného osvětlení bylo možné ukládat podélně pod povrch vozovek. Obce by tak ušetřily za výkup pozemků. Obce by také neměly mít povinnost starat se o silniční vegetaci podél místních cest bez ohledu na vlastníka příslušného pozemku.

Novela má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly, ke kterým se majitelé nehlásí. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Obce budou mít možnost vyloučit tranzitní nákladní dopravu přes své území po silnicích druhých a třetích tříd pod hrozbou pokuty i pro spediční firmy.

Novelou se rovněž ruší možnost zavést elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových, které se tak budou používat i po 1. lednu příštího roku. Podle vlády to ušetří peníze za zavedení elektronického systému.