Stromořadí podél silnic
Ekologové bojují za aleje. Ty ale způsobují šestinu nehod

Aleje podél cest postupně mizí. Za posledních šest let bylo pokáceno přes osmdesát tisíc stromů kolem silnic nižších tříd, ale vysazeno jich bylo jen zhruba poloviční množství. Na to upozorňují ochránci přírody a bojují za zachování alejí. Podle dopravních expertů se však musí postupovat obezřetně, protože právě stromy u silnic mají značný podíl na úmrtích při dopravních nehodách.

Podle ekologického sdružení Arnika bylo od roku 2003 do roku 2006 vykáceno podél silnic druhé a třetí třídy ve správě krajů 82 417 stromů. Silničáři jich pak ale vysadili jen 47 670. Stromy lemující cesty tak postupně mizí. "Aleje v české krajině jsou ale naším bohatstvím a dědictvím," uvedl Jakub Esterka z Arniky. Ten je jedním z autorů "manuálu", který sdružení připravilo, aby poradilo správcům silnic a vedení krajů, jak aleje zmapovat, jak o ně pečovat i jaká bezpečnostní opatření je možné použít, aby se předešlo haváriím.

Těch rozhodně není málo. Podle policejních statistik za minulý rok byla srážka s pevnou překážkou druhým nejčastějším typem dopravní nehody a třetím nejnebezpečnějším hned po srážkách s vlakem či chodcem. A šestina všech úmrtí při dopravních nehodách připadá na srážky se stromem. "Málokdy jsou to zrovna řidiči, kteří jezdí jako blázni, jak si asi mnozí lidé myslí. Řada z těch mrtvých měla prostě jen smůlu, někdo do nich vrazil nebo byla třeba kluzká vozovka," zdůraznil odborník na bezpečnost dopravy Jiří Landa.

"Rozhodně netvrdím, že je nutné hromadně kácet krásné aleje kolem silnic třetí třídy, ale podle hrubého odhadu by mělo od silnic zmizet tak deset procent stromů, především u silnic první třídy," míní. "Jsou stromy, které už někoho zabily nebo u kterých je vysoká pravděpodobnost, že do nich někdo narazí. Je potřeba se pořádně podívat na místní podmínky, na rychlost a trajektorii jízdy v daném úseku a podle toho rozhodnout, zda může strom u silnice zůstat," poznamenal Landa.

Ochránci přírody věří, že jimi navrhovaná bezpečnostní opatření pomohou tragickým haváriím předcházet. "My to riziko rozhodně nepodceňujeme. Chceme jednak, aby byly na stromech bílé pruhy a odrazky, které aleje dostatečně zviditelní, a na některých úsecích by měla být před stromy svodidla. A nové aleje by byly vysazovány v bezpečné vzdálenosti od cesty," řekl Jakub Esterka z Arniky. Aby mohly dožít stávající významné aleje, ale riziko srážky vozu se stromem bylo co nejnižší, navrhují ekologové i dopravní značku Pozor, alej!

"A například ve Velké Británii se aleje dokonce používají ke zvýšení bezpečnosti provozu, ke zpomalení řidičů před začátkem obce. Pokud jsou stromy vysazeny v určitém, postupně se zmenšujícím rozestupu, tak to motoristy přiměje zvolnit," doplnil.

Aleje podle něj plní řadu důležitých funkcí, o které by regiony pokácením stromů přišly. "Například izolují silnici od okolní zástavby, zabraňují šíření zplodin a hluku," naznačil Esterka. "A často aleje zůstávají uprostřed obrovských lánů průmyslových plodin nebo rozlehlých ploch továrních a obchodních areálů jediným zeleným prvkem," sdělil s tím, že stromy a keře také zabraňují větru a sněhu, aby řidičům příliš znepříjemňoval jízdu.

Svou koncepci záchrany, obnovy a péče o silniční stromořadí Arnika nyní rozešle krajským i obecním úřadům a silničářům. "To tu doposud chybělo. Mít materiál, který dostane do ruky starosta či silničář a dočte se v něm o všem potřebném od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to," kvitoval krok ochránců přírody s povděkem Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Zlínského kraje.