Hejtman Hašek: Kvůli <span>silnici smrti</span> chci změnit zákon

Domácí
10. 1. 2009 19:14
Hejtman Michal Hašek.
Hejtman Michal Hašek.

Hejtman Michal Hašek.Rychlostní silnice R43 z Brna na Svitavy potvrdila svou pověst "silnice smrti." V sobotu na ní po srážce tří aut uhořeli tři lidé, další žena zemřela na následky zranění. Co udělá nový jihomoravský hejtman Michal Hašek z ČSSD se silnicí, která se začala stavět už za druhé světové války a dodnes není hotová?

Bojíte se vy sám po hlavním tahu z Brna na Svitavy jezdit?
Na této trase jezdím poměrně často a její pojmenování „silnice smrti" přesně sedí. Je to silnice s nejvyšším počtem úmrtí v jihomoravském kraji. Chci zahájit výstavbu moderní silnice R43, ale bohužel mám svázané ruce tím, že silnice je investicí státu.

ČTĚTE TAKÉ: Nehoda: tři lidé uhořeli, žena nepřežila zranění

Jako nový hejtman přitlačíte v téměř nekonečné kauze rychlostní silnice R43 "na pilu"?
Já to mohu ovlivnit pouze územním plánem a to je žalostně málo. Proto iniciuji zákon o podpoře výstavby páteřních komunikací. Ten by znemožnil ekologům blokovat výstavbu jakékoliv důležité komunikace.

Proč budování hlavního tahu z Brna na Svitavy trvá tak dlouho? Stavět se přece začalo už za Hitlera. Teď se mluví o tom, že by bagry mohly vyjet v roce 2012. Kde to přesně drhne?
Vedou se spory s ekology i ohledně přesné trasy. Aby se výstavba urychlila, začne od hranic Jihomoravského kraje směrem k Brnu. Tam nejsou problémy ani s trasou, ani s ekology. Počítám s tím, že koncem mého volebního období, tedy v roce 2011 se rozběhnou přípravy na severní etapu silnice.

Svoláte tedy po dnešní nehodě nějaké jednání?
Myslím si, že by to byl hyenismus, použít dnešní tragickou nehodu jako záminku k protlačení silnice R43. Současný postup výstavby nijak zrychlit nejde. Nemohu než vyjádřit svou hlubokou soustrast pozůstalým.

Foto: Robert Zlatohlávek

 Nekonečný příběh "Hitlerovy dálnice"

Historie této rychlostní silnice sahá až do dob druhé světové války. Výstavba byla zahájena 11. dubna 1939 a vlivem válečných událostí byla výstavba 30. dubna 1942 zastavena. Dálnice měla spojovat rakouskou Vídeň a polskou Wroclaw.

Ještě během války bylo severně od Brna rozestavěno 85 (z celkových 320) km dálnice, ale celý projekt skončil společně s koncem války. Po válce výstavba nebyla obnovena.

 

Od roku 1963 se tato dálnice objevuje jako D43, která bude spojovat D35 a D1. V roce 1987 se ale bohužel rozhodlo o změně na R43 (stejný osud potkal i D35). Stávající plány tedy označují tuto dálnici jako rychlostní silnici R43. Bude spojovat nejen oblast Moravské Třebové a Brna, tedy R35 a D1, ale i jižní Moravu a severovýchodní Čechy (díky R35).

Celková plánovaná délka 70 km je závislá na variantách vedení rychlostní silnice. Výstavba prvního úseku Troubsko - Kuřim by mohla začít nejdříve v roce 2009. Výstavba úseku Kuřim - Moravská Třebová proběhne až po roce 2010. Rychlostní silnice byla rozdělena do několika staveb.

Zdroj: www.rsd.cz

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ